Zdanění firem a lidí za Fialovy vlády výrazně narostlo. Oproti loňsku se zvýšilo o 80 miliard

Daně hrají v oblibě vlády vždy velmi důležitou roli a mohou se podepsat také na výsledku voleb do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Pokud budou sympatizanti trojbloku Spolu a STAN vycházet z vývoje zdanění firem a lidí, čeká je nelehké rozhodování. Ačkoliv to současná vláda vylučovala, celkové daňové zatížení od jejího nástupu k moci v roce 2021 narostlo. A například sociální pojistné hrazené OSVČ bude ještě dva roky stoupat. Kabinet se hájí především inflací a energetickou krizi.   

Některé údaje z návrhu státního rozpočtu na příští rok, jimiž argumentují koaliční politici, přitom na první pohled nepůsobí úplně katastrofálně. Oproti roku 2021, kdy vláda nastoupila k moci, se takzvaná složená daňová kvóta v poměru k HDP zvýší ze 32,7 na 33,1 procenta, tedy o 0,4 procentního bodu. V absolutních číslech roku 2025 tak daňové břemeno nakyne o necelých 34 miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to vysvětluje snahou kabinetu snižovat rozpočtové schodky a také úsilím pokrýt mimořádné výdaje, které podle něj přinesly inflace a vysoké ceny energií. „Jsou to pouze čtyři desetiny procenta. Myslím, že to je realistické, protože bychom si zároveň museli říct, jak rostly výdaje v ostatních kapitolách. Změna není zcela podstatná,“ míní.

Porovnáváním jen roků 2021 a 2025 rámujících stávající volební období ale vláda situaci přikrášluje. Kdyby proti sobě postavila údaje za loňský a letošní rok, výsledek bude výrazně horší. Z aktuálních údajů rezortu financí plyne, že daňová kvóta naroste o jeden procentní bod. To vzhledem k prognózovanému letošnímu nominálnímu HDP ve výši téměř osm bilionů korun znamená dodatečných zhruba osmdesát miliard korun na daních a odvodech.

Deficit veřejných financí doplatí na povodně, přesto se meziročně sníží

V příštím roce by se měl deficit veřejných financí dál snížit na 2,3 procenta HDP. V dalších letech ministerstvo financí očekává pokračování rozpočtové konsolidace, když do roku 2027 by měl deficit veřejných financí klesnout na 1,4 procenta HDP.

Zajímavost :  Statistici dnes zveřejní údaje o srpnových tržbách v maloobchodě

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Aktualizováno

Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, by mělo letos klesnout na 2,1 procenta HDP z loňských 3,5 procenta HDP. Příští rok vláda očekává jeho pokles na dvě procenta HDP, v roce 2026 na 1,7 procenta HDP. Stanjura upozornil, že zákon o rozpočtové odpovědnosti vyžaduje postupné snižování strukturálního salda i v dalších letech a že bude nutné přijmout další konsolidační opatření od roku 2027, aby se podařilo limit naplnit.

Celkové zadlužení letos podle prognózy vzroste na 43,9 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP. Růst zadlužení předpokládá ministerstvo do roku 2026, kdy by mělo dosáhnout 45,3 procenta HDP. V následujícím roce se podle predikce zadlužení sníží na 45,1 procenta HDP.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

„Skok bude větší, je v tom obsažen konsolidační balíček,“ uvádí hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank daňové zatížení ještě vzroste. „Ke zvýšení daní už došlo letos, ale hotovostně se efekt plně projeví až v roce 2025, kdy budou firmy odvádět daň z příjmů za letošní rok,“ upřesňuje.

Sobíšek připomíná, že balíček na snížení rozpočtových schodků předpokládá také škrty ve výdajích. „Zda k nim ale dojde, je otázka. Výdaje související s energetickou krizí zatížily rozpočet hlavně v roce 2023. Stát ale čelí neplánovaně vyšším výdajům kvůli letošním povodním,“ podotýká analytik.

Kvůli balíčku zaplatí lidé jen v tomto roce na daních a dalších odvodech o 35 miliard více než loni. Zaměstnanci například nově hradí ze mzdy nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta a majitelům bytů, domů či pozemků vzrostla daň z nemovitosti.

Příjmy státního rozpočtu, přesněji důchodový systém, posilují i živnostníci, kteří už v průběhu prvního pololetí odvedli na sociálním pojištění bezmála 22 miliard korun. Přitom za celý loňský rok zaplatili 37,6 miliardy korun. A příští rok si stát polepší také díky už zmíněným právnickým osobám. Balíček zvýšil firemní daně z 19 na 21 procent, což podle návrhu rozpočtu přinese o 21 miliard více.   

Kabinet přitom sliboval něco jiného. Ještě v listopadu 2022, tedy osm měsíců po vpádu Ruska na Ukrajinu, premiér Petr Fiala (ODS) po prvním jednání se členy Národní ekonomické rady vlády tvrdil: „Vycházíme z programového prohlášení vlády, ve kterém jsme se zavázali, že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení občanů.“

Mluvčí Národní rozpočtové rady Tereza Sura ale upozorňuje, že vývoj daňové kvóty je nutné sledovat v delším časovém horizontu. „V letech 2018 a 2019 se totiž pohybovala okolo 34 procent HDP, tedy výše než letos či příští rok,“ říká. Výrazný pokles v letech 2021 a 2022 jde na vrub především zrušení superhrubé mzdy a daně z nabytí nemovitých věcí. Pokles v samotném roce 2022 pak lze podle Sury přičíst dočasnému snížení poplatku za obnovitelné zdroje, dočasnému snížení spotřební daně na naftu či růstu základní daňové slevy na poplatníka.

Byť mělo snížení zdanění příjmů fyzických osob na 15 procent schválené bývalou vládou Andreje Babiše s podporou tehdy opoziční ODS vylepšovat příjmy domácností po omezenou dobu dvou let, platí dosud. Změna ale přišla po odklepnutí úsporného balíčku.

I proto Hradil nesouhlasí s tvrzením Stanjury o potřebě látat rozpočtové díry z důvodu inflace a energetické krize. „Zaprvé, každá vláda dokáže najít nějaký důvod, proč musí zvýšit výdaje, a pak by daně mohly růst neustále. Zadruhé, v roce 2025 už vláda žádnou inflační ani energetickou krizi nepředpokládá a daně přesto zůstávají zvýšené, takže tam evidentně přímá souvislost není,“ zdůrazňuje ekonom. A připomíná, že kabinet navíc operuje ve finančním plánu na příští rok s deficitem ve výši 241 miliard korun, což by mělo na pokrytí nákladů bohatě stačit, a daně by tak podle něj mohly klesnout.