Získat zpět kontrolu a zajistit bezpečnost. Tusk v boji proti migraci využívá slovník PiS

Kabinet polského premiéra Donalda Tuska představil v polovině října migrační strategii, kterou se chce vypořádat nejen s kritickou situací na polsko-běloruské hranici, ale i s pracovní migrací do oborů, o které Poláci nemají zájem. Zahraniční média mluví o rétorice, která byla doposud vlastní členům národně pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), kteří hlasitě vystupují proti přijímání migrantů. Podle politologů ale může jít o strategii Tuska, jak udržet moc v Polsku v rukou centristů a získat část voličů PiS i krajně pravicové Konfederace, která od voleb posiluje.

„Je naším právem a povinností chránit polské a evropské hranice. O její ochraně se nebude vyjednávat. S nikým,“ napsal Tusk na sociální síti X. Zahraniční média, mezi nimi například zpravodajský web CNN, označila jazyk příspěvku za jazyk typický spíše pro autoritářský populistický blok kolem Práva a spravedlnosti. 

Premiér téma migrace znovu více otevřel na setkání Občanské koalice (KO), které připadlo na symbolické datum 15. října – na den přesně po roce, kdy Tusk jako lídr kandidátky KO porazil úřadující PiS. „Premiér považuje toto téma za jedno z nejdůležitějších v Evropě v současné době a za jedno z nejdůležitějších pro budoucnost Polska,“ komentoval šéf ministerstva vnitra Tomasz Siemoniak. 

Získat kontrolu, zajistit bezpečnost

Dokument s názvem „Získat kontrolu, zajistit bezpečnost“ o 36 stranách popisuje přeměnu Polska z typicky emigrační země na stát, do kterého proudí stále více cizinců. „Změnila se charakteristika polské imigrace a vytvořilo další sociální a kulturní výzvy, kterým Polsko dříve nečelilo,“ píše se v úvodu. Vláda odhaduje, že v Polsku v současnosti žije 2,3 až 2,5 milionu cizinců, jejichž pobyt lze označit za dlouhodobý – tedy trvající déle než jeden rok. 

To, že se vláda komplexněji zabývá migrací, oceňují i svazy zaměstnavatelů nebo polských firem. Tuska nicméně jejich zástupci vyzvali, aby zohlednil současnou hospodářskou situaci – polští podnikatelé totiž čelí problémům s náborem nových zaměstnanců. „V této souvislosti bude poptávka po pracovních migrantech, a to jak po kvalifikovaných odbornících, tak po těch, kteří vykonávají jednoduché práce, nadále růst,“ komentuje expertka z byznysové organizace Konfederace Lewiatan Nadia Winiarska. 

Vláda se v dokumentu mimo jiné vymezila proti imigrační politice předchozího kabinetu a mluví o „chaosu, který v přístupu k migraci panoval v posledních letech“. Zmiňuje pak i takzvanou vízovou aféru, která vyšla najevo ke konci funkčního období PiS v létě 2023.

Úředníci ministerstva zahraničních věcí a konzulární služby měli tehdy obchodovat s udělováním víz do Polska zejména pro migranty z Afriky a jihovýchodní Asie. „Donald Tusk si dal záležet na tom, aby akcentoval skandál PiS a fakt, že zatímco se strana PiS prezentovala jako oponent evropských migračních dohod, či jako garant ochrany polsko-běloruské hranice, zároveň umožňovala pracovní migraci z Asie do Polska,“ dodává Daniel Šitera z Ústavu mezinárodních vztahů. 

Konec ochrany běloruských utečenců

Hlavním bodem, který vyvolává nesouhlasné reakce zejména u lidskoprávních organizací, je Tuskův plán na pozastavení práva na azyl. Tento krok by pravděpodobně znamenal, že v Polsku nebudou moci žádat o bezpečné útočiště žádní migranti, kteří překročí polsko-běluruskou hranici. Tedy ani lidé prchající před válkou nebo politických režimem. 

Návrh odsoudila organizace Amnesty International, jejíž experti „nepochybují o tom, že návrh vlády Donalda Tuska porušuje mezinárodní pravidla a ohrožuje životy a zdraví lidí, kteří hledají bezpečí.“ Podle zástupkyně Amnesty International pro Evropu Dinashiky Dassanayake si členské státy jako Polsko politicky zahrávají s právy uprchlíků a migrantů. „Od Polska po Finsko, Řecko a Německo jsou takzvané mimořádné situace využívány k přijímání zákonů, které výrazně omezují přístup k mezinárodní ochraně,“ hodnotila po představení migrační strategie Dassanayake. 

Migrační krize byla podle politologa z Masarykovy univerzity v Brně Lubomíra Kopečka jedním z témat, které rozhodly volby v roce 2015. Tehdy vládnoucí Občanská platforma (PO) projevila ochotu přistoupit na migrační kvóty, kterými chtěla Evropská komise dosáhnout rovnoměrnějšího rozmístění žadatelů o azyl napříč členskými státy. Kontroverzní návrh se stal tématem mnoha politických stran, včetně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), kterému odpor ke kvótám EU pomohl na cestě do čela státu.

Tusk nechce být za slabocha

„Tato zkušenost není zapomenutá a současná Tuskova vláda se snaží udělat vše, aby nepůsobila jako slabá a váhavá v tématu migrantů a uprchlíků,“ myslí si politolog Kopeček. Zásadní roli ale podle něj hraje zejména situace na polských hranicích s Běloruskem, kde od roku 2021 shromažďuje běloruský režim uprchlíky z Blízkého východu a Afriky a převádí je na polskou stranu. „Rusko přes Lukašenkův nedemokratický režim v Bělorusku využívá uprchlíky z jiných zemí k zneklidňování svého souseda,“ dodává politolog. 

Podle Šitery ale u Tuska nejde o náhlou změnu, spíše o radikalizaci v tom, jakým způsobem téma migrace komunikuje směrem k veřejnosti. „Částečně může jít o strategii přebírání středové a pragmatické části voličů PiS v oblasti bezpečnosti. Částečně jde ale i o strategii demobilizace voličů na pravici, včetně těch krajně pravicových,“ myslí si. Pokud se tak Tuskovi podaří dostatečně pravicové voliče nasytit v migračních otázkách, nemuseli by podle Šitery dorazit k dalším volbám. 

Hranice s Běloruskem eskaluje náladu dál

Před dvěma lety nechala strana PiS na téměř  200kilometrové metrové hranici vybudovat plot zakončený žiletkovým drátem. Šlo o investici za přibližně 1,5 miliardy zlotých (tedy až osm miliard korun). Proti výstavbě vystupovaly kromě části opozice například ekologické spolky, hranice totiž prochází chráněnou oblastí Bělověžského pralesa, která je zařazena na seznamu světového dědictví UNESCO. 

Situace na hranicích ale přes veškerá opatření dál zůstává kritická. Koncem května se při opravě plotu dostal do střetu s migranty, kteří se pokoušeli překročit severovýchodní hranici Polska z Běloruska, teprve jednadvacetiletý pohraničník Mateusz. Přes hraniční závoru ho jeden z utečenců bodl do hrudníku. Přesto, že byl převezen do vojenské nemocnice ve Varšavě, po týdnu zemřel. 

Ačkoliv i podle vedoucího Centra globální politické ekonomie Šitery využívá Belorusko situaci na hranicích k destabilizaci Polska, což z nelegální migrace činí významné bezpečnostní téma, celospolečensky roste podle průzkůmů i nevole vůči ukrajinským uprchlíkům. „Zde je opět třeba dát pozor na rétorický trik. Tusk vykresluje dění na hranici jako něco extrémně a bezprostředně nebezpečného, ale míra toho problému je nesrovnatelně malá s migračními toky na jihu Evropy,“ uvádí. 

Silné postavení v EU Tuskovi zůstává

Tusk téma boje s migrací otevřel i na evropské půdě, kde má podle expertů na mezinárodní politiku bývalý předseda Evropské rady dál velmi silné postavení. Podle prezidenta varšavského think tanku Institute of Public Affairs Jacka Kucharczyka si je totiž velmi dobře vědom, že nezvládnutí nelegální migrace může do budoucna opět nahrát krajní pravici – a v polském případě pravděpodobně národně konzervativnímu PiSu. „Většina politiků v Evropě ví, že v otázce migrace nemohou vyhrát, pokud nenavrhnou něco v tom smyslu, jak to navrhuje Tusk,“ řekl Kucharczyk pro CNN. 

Podle Šitery je Tusk připravený konfrontovat Brusel a v nastolování opatření proti takzvané nelegální migraci se „prezentovat jako avantgarda“. Jak se ale nakonec migrační strategie vlády přetaví do praxe, je podle politologa Kopečka v tuto chvíli těžké předpovídat. „Velmi pravděpodobně se ale časem potká s rozhodováním soudů, protože patrně půjde proti některým mezinárodním smlouvám o azylu, které Polsko podepsalo,“ myslí si.