Změny v podpoře v nezaměstnanosti dostaly jasné obrysy. Co se chystá?
Systém podpory v nezaměstnanosti by se měl významně změnit. V prvních měsících bez práce má podpora výrazně stoupnout, naopak při delším setrvání mezi nezaměstnanými bude nižší. Pozměňovací návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) bude předložen ve druhém čtení novely zákoníku práce takzvané flexinovely, která je teď v Poslanecké sněmovně.
Hlavním cílem plánovaných změn je posílit podporu lidem, kteří budou muset odejít z práce nebo se ji sami rozhodnou změnit. „Při současném nastavení systému podpory v nezaměstnanosti se lidé dostávají do situací, kdy je pro ně obtížné hradit své závazky. Tím setrvávají v současném zaměstnání, i když jim třeba plně nevyhovuje,“ vysvětluje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Mezi hlavní zvažované změny patří zvýšení podpory v nezaměstnanosti, zvýšení její maximální výše, konec penalizace odchodu z práce na dohodu, lákavější podpora v případě rekvalifikací a posunutí věku u délky čerpání státní pomoci. Tady jsou detaily:
Zvýšení podpory v nezaměstnanosti
V prvním podpůrném období (běžně dva měsíce, u starších déle) by se podpora v nezaměstnanosti zvýšila na úroveň 80 procent předchozího příjmu. V současnosti činí podpora v prvních dvou měsících 65 procent z původního čistého příjmu.
Během dalších dvou měsíců by pak podpora dosáhla 50 procent původního čistého výdělku, což je stejné jako dosud.
Ve třetím období, které podle věku žadatele trvá jeden, čtyři nebo sedm měsíců, by stát nově vyplácel pouze 40 procent předchozího příjmu oproti současným 45 procentům.
Zvýší se maximální částka
Nově se také zvýší maximální částka podpory. Zatímco teď činí 58 procent měsíční průměrné mzdy, nově by měl limit stoupnout na 80 procent průměrné mzdy. Letos je maximální částka 24 608 korun měsíčně (58 procent měsíční průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku). Víc tedy nezaměstnaný dostat nemůže, i kdyby jeho předchozí mzda byla třeba 100 tisíc korun. Pokud by platila chystaná pravidla, dostal by nezaměstnaný 33 942 korun.
Délka pobírání podpory
Délka pobírání podpory se podle návrhu změní, posune se o pět let. Stát teď vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:
- pěti měsíců uchazeči do 50 let věku, nově to bude do 55 let
- osmi měsíců uchazeči nad 50 do 55 let, nově to bude od 55 let do 60 let
- jedenácti měsíců uchazeči nad 55 let věku, nově nad 60 let
Starší uchazeči o zaměstnání (55 let a více) budou pobírat vyšší částku, tedy navrhovaných 80 procent původní mzdy, o měsíc déle. Důvodem má být obtížnější hledání nové práce lidmi staršími 55 let.
Vyšší podporu (80 procent) by pobírali také lidé, kteří se po dvou či třech měsících v evidenci úřadu práce zapojí do některého z rekvalifikačních kurzů. Projevili by tedy snahu změnit profesi a uplatit se lépe na trhu.
Konec penalizace, když skončíte sami
Další zásadní změnou, se kterou návrh počítá, je stejná výše podpory v nezaměstnanosti i pro lidi, kteří předchozí zaměstnání ukončili sami z vlastní vůle výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu.
Podle současných pravidel jsou tito lidé penalizováni: dostávají jen 45 procent původní mzdy po celou dobu čerpání podpory, tedy už od prvního měsíce. Nově by měli dostat to, co ostatní žadatelé, tedy 80 procent první dva měsíce, 50 procent další dva měsíce a 40 procent v pátém měsíci (případně i v dalších měsících, pokud jsou starší 55 let).
Bez práce budou koláče
Nárok na podporu v nezaměstnosti mají lidé v případě, že odpracovali, tedy byli důchodově pojištěni, alespoň 12 z uplynulých 24 měsíců. Nicméně i lidé bez dřívějších příjmů, typicky studenti, matky vracející se po delší době z rodičovské nebo lidé po dlouhodobé onkologické léčbě, určitou pomoc od státu pobírají. Je to ale jen 15, 12 a 11 procent průměrné mzdy.
Nově by však dostali v prvních dvou měsících 40 procent průměrné mzdy, další dva měsíce 20 procent a zvývající dobu 15 procent průměrné mzdy. Při rekvalifikaci by měli nárok čerpat 40 procent průměrné mzdy i po dvou měsících, a to to po dobu trvání kurzu.
Malá česká podpora je rarita, míní experti
Navrhované změny u podpory v nezaměstnanosti mají podle expertů, kteří na nich s ministerstvem spolupracovali, jasný cíl: podpořit pohyb na trhu práce. To znamená podpořit lidi v tom, aby si hledali novou práci, nebáli se změn a přitom věděli, že se o ně po určitou dobu stát postará. Více lidí na trhu práce podle nich pomůže i zaměstnavatelům, kteří si budou moci na trhu moci lépe vybírat.
V roce 2023 se na státní politiku zaměstnanosti, ze které se podpora vyplácí, vybralo 25,8 miliardy korun. Kompletní výdaje dosáhly 23,6 miliardy korun. Tedy k navýšení výdajů prostor je.
Náklady na chystané změny se odhadují na 2,4 miliardy korun. Do tří let by se ale mohlo vrátit do rozpočtu šest milard. Třeba i tím, že lidé, kteří změní zaměstnání, si polepší na mzdě a odvedou pak více peněz státu. Z ministerských dat vyplývá, že změna zaměstnání zvyšuje mzdy v průměru o osm až dvanáct procent.
„Zatímco v západních zemích se lidé nebojí měnit zaměstnání, fluktuace je tam 20 i 25 procent a více, u nás zůstává na 15 procentech. To je velmi málo. Lidé jsou u nás doslova přikovaní na pracovní židli, a to je špatně,“ vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik ze společnosti Alma Career a člen odborné skupiny ministerstva práce. Připomíná, že neochota měnit práci zpomaluje ekonomiku a růst životní úrovně.
Experti upozorňují, že řada lidí si u nás nemůže dovolit jen tak odejít z práce a hledat si několik měsíců novou. Současná výše podpory je podle nich nedostatečná. Její průměrná výše činí zhruba 12 tisíc korun – to měsíční výdaje rodiny jen těžko pokryje, zvlášť když mají například hypotéku.
Podle Dombrovského nemá vůbec žádné úspory pro případ ztráty zaměstnání pětina Čechů. Dalších 14 procent lidí by vyšlo se svojí finanční rezervou maximálně měsíc, 15 procent pak dva měsíce a 18 procent tři měsíce.
„Jít na úřad práce a požádat o podporu u nás stále znamená stigma. Možná si to neseme ještě z doby komunismu, kdy nezaměstnaný se rovnal příživníkovi,“ zamýšlí se Dobrovský. Řada lidí, kteří mění práci, tak úřad raději vůbec nenavštíví. Je to až 80 procent těch, co se pro změnu práce rozhodnout sami nebo je zaměstnavatel propustí.
Nejčastější praxí podle něj je, že si lidé hledají práci během dosavadního zaměstnání, což je sázka na jistotu. „A pokud ji najdou, rovnou přecházejí do nové firmy,“ dodává expert.
Podpora v nezaměstnanosti je přitom klasická pojistná dávka, kterou si každý zaměstnanec platí z měsíční mzdy odvodem na státní politiku zaměstnanosti. Podle expertů nikdo nestojí o dlouhodobou nezaměstnanost. Ta krátkodobá – do tří měsíců – je prý ovšem ideální pro zmapování trhu práce a možností uplatnění. To dává prostor třeba i pro rekvalifikaci na profesi, která bude žádanější a lépe placená.
Podle ministra Jurečky mají chystané změny podpory v nezaměstnanosti podporu koalice. Pokud by spolu s flexinovelou zákoníku práce byly přijaty, začnou ale platit až od ledna 2026.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO