Změny v podpoře v nezaměstnanosti. Rozhýbeme trh, věří úřad
Systém podpory v nezaměstnanosti by se v příštím roce měl významně změnit. V prvních měsících bez práce má podpora výrazně stoupnout, naopak při delším setrvání mezi nezaměstnanými bude nižší.
Zatím neveřejný pozměňovací návrh chce ministerstvo práce a sociálních věcí prosadit společně s novelou zákoníku práce, kterou začnou projednávat poslanci. Původní balíček, s nímž ministerstvo přišlo letos na jaře a v srpnu ho podpořila vláda, takový návrh neobsahoval.
„Spolu s flexibilní novelou zákoníku práce plánujeme úzce provázané změny zákona o zaměstnanosti, které se budou týkat zejména oblastí podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikací. Tato úprava bude pravděpodobně načtena jako pozměňovací návrh v druhém čtení flexinovely v poslanecké sněmovně,“ říká Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva.
Hlavním cílem je podle něj posílit podporu lidem, kteří budou muset odejít z práce nebo se ji sami rozhodnou změnit. „Při současném nastavení systému podpory v nezaměstnanosti se lidé dostávají do situací, kdy je pro ně obtížné hradit své závazky. Tím setrvávají v současném zaměstnání, i když jim třeba plně nevyhovuje,“ vysvětluje Augusta.
Návrh je ve fázi, kdy se některé parametry mohou ještě měnit. Proto ministerstvo zatím nechce být konkrétnější.
Mezi hlavní zvažované změny však patří zásadní zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvním podpůrném období, a to až na úroveň 80 procent předchozího příjmu. V současnosti činí podpora v prvních dvou měsících 65 procent z původního čistého příjmu. Navíc má strop: pro letošní rok je to 24 608 korun měsíčně (58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku). Víc tedy nezaměstnaný dostat nemůže, i kdyby jeho předchozí mzda byla třeba 100 tisíc korun.
Během dalších dvou měsíců by podpora nově stoupla na 55 procent původního čistého výdělku, dosud je to 50 procent.
A naopak ve třetím období, které podle věku žadatele trvá jeden, čtyři nebo sedm měsíců, by stát nově vyplácel pouze 40 procent předchozího příjmu oproti současným 45 procentům.
Experti, kteří na reformě podpory v nezaměstnanosti pracovali, prosazují také vyšší strop. Zatímco teď je to zmíněných 58 procent měsíční průměrné mzdy, nově by měl limit stoupnout na celou výši průměrné mzdy.
Délka pobírání podpory se podle návrhu v zásadě nezmění. Stát teď vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:
- pěti měsíců uchazeči do 50 let věku,
- osmi měsíců uchazeči nad 50 do 55 let,
- jedenácti měsíců uchazeči nad 55 let věku.
Změnit by se však mohla doba pobírání vyšší podpory u starších uchazečů o zaměstnání. Ti by vyšší částku, tedy navrhovaných 80 procent původní mzdy, pobírali alespoň o měsíc déle. Důvodem má být obtížnější hledání nové práce lidmi staršími 55 let.
Vyšší podporu by pobírali také lidé, kteří se po dvou měsících v evidenci úřadu práce zapojí do některého z rekvalifikačních kurzů. Projevili by tedy snahu změnit profesi a uplatit se lépe na trhu.
Další zásadní změnou, se kterou návrh počítá, je stejná výše podpory v nezaměstnanosti i pro lidi, kteří předchozí zaměstnání ukončili sami z vlastní vůle výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu. Podle současných pravidel, které od roku 2011 prosadil tehdejší ministr Jaromír Drábek, jsou tito lidé penalizováni: dostávají jen 45 procent původní mzdy po celou dobu čerpání podpory, tedy už od prvního měsíce. Nově by měli dostat to, co ostatní žadatelé, tedy 80 procent první dva měsíce, 55 procent další dva měsíce a 40 procent v pátém měsíci (případně i v dalších měsících, pokud jsou starší 50 let).
Chystají se také změny u veřejně prospěšných prací. Ministerstvo uvažuje o tom, že by na ně museli nastoupit nezaměstnaní, kteří jsou v evidenci úřadu práce vedeni delší dobu.
Malá česká podpora je rarita, míní experti
Navrhované změny u podpory v nezaměstnanosti mají podle expertů, kteří na nich s ministerstvem spolupracovali, jasný cíl: podpořit pohyb na trhu práce. To znamená podpořit lidi v tom, aby si hledali novou práci, nebáli se změn a přitom věděli, že se o ně po určitou dobu stát postará. Více lidí na trhu práce podle nich pomůže i zaměstnavatelům, kteří si budou moci na trhu moci lépe vybírat.
Státní rozpočet by nová podoba podpory podle odborníků příliš nezatížila. Náklady odhadují na 2,5 miliardy korun, vrátit by se ale mohly už do 15 měsíců. Třeba i tím, že lidé, kteří změní zaměstnání, si polepší na mzdě a odvedou pak více peněz státu. Z ministerských dat vyplývá, že změna zaměstnání zvyšuje mzdy v průměru o osm až dvanáct procent.
„Zatímco v západních zemích se lidé nebojí měnit zaměstnání, fluktuace je tam 20 i 25 procent a více, u nás zůstává na 15 procentech. To je velmi málo. Lidé jsou u nás doslova přikovaní na pracovní židli, a to je špatně,“ vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik ze společnosti Alma Career a člen odborné skupiny ministerstva práce. Připomíná, že neochota měnit práci zpomaluje ekonomiku a růst životní úrovně.
Jaroslava Rezlerová, ředitelka personální společnosti ManpowerGroup a členka expertní komise ministerstva, má za to, že v Česku si zaměstnanec ve středním věku s menšími dětmi a hypotékou jednoduše nemůže dovolit odejít z práce a hledat si několik měsíců novou. „Současná výše podpory je totiž nedostatečná. Průměrná výše podpory činí zhruba 12 tisíc korun – to měsíční výdaje rodiny jen těžko pokryje,“ míní Rezlerová.
Připomíná, že řada lidí nemá úspory, kterými by případný výpadek příjmů pokryli. Tento stav je podle ní evropská rarita. „Všude je to tak, že je normální, že jdete na úřad práce, ten vám platí nějakou slušnou dávku a vy máte čas a klid na hledání lepší práce,“ říká Rezlerová.
Oba experti se shodují, že v Česku úřad práce stále znamená stigma. „Možná si to neseme ještě z doby komunismu, kdy nezaměstnaný se rovnal příživníkovi,“ zamýšlí se Dobrovský. Řada lidí, kteří mění práci, tak podle nich úřad raději vůbec nenavštíví. „Spíše se u nás pěstuje praxe, kdy si lidé hledají práci během dosavadního zaměstnání, je to sázka na jistotu. A pokud ji najdou, rovnou přecházejí do nové firmy,“ dodává Rezlerová.
Podpora v nezaměstnanosti je přitom klasická pojistná dávka, kterou si každý zaměstnanec platí z měsíční mzdy odvodem na státní politiku zaměstnanosti.
Podle expertů nikdo nestojí o dlouhodobou nezaměstnanost. Ta krátkodobá – do tří měsíců – je prý ovšem ideální pro zmapování trhu práce a možností uplatnění. To dává prostor třeba i pro rekvalifikaci na profesi, která bude žádanější a lépe placená.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO