Zrušené rumunské volby jsou zkouškou i pro Evropskou komisi
Rozhodnutí rumunského ústavního soudu opakovat tamní prezidentské volby poté, co tajné služby upozornily na výrazné manipulace na sociálních sítích ve prospěch jednoho kandidáta – vítěze zrušeného prvního kola Călina Georgeska – bylo překvapivé a bezprecedentní. Zároveň je testem pro Evropskou komisi, jak moc je odhodlaná vymáhat své digitální regulace.
Od loňska totiž platí přelomový akt o digitálních službách (DSA), který mimo jiné právě na toto – tedy na nebezpečí ovlivňování voleb – pamatuje. Tedy řečeno evropským žargonem, na „systémová rizika“, která zahrnují „nepříznivé dopady na občanský diskurz, volební procesy a veřejnou bezpečnost“. Ty musejí platformy zohlednit mimo jiné při svém fungování a případně upravit svoje procesy a algoritmy. O tom, že v Rumunsku došlo k selhání, je možné asi těžko pochybovat.
Polovina populace na TikToku
Hodně se v této souvislosti mluví o TikToku, který má asi největší máslo na hlavě. Důvod je jednoduchý, je to v Rumunsku nejpoužívanější sociální síť, proto je celkem logické, že se aktéři ovlivňující volby zaměřili právě na ni. TikTok sám uvádí, že má v Rumunsku přes osm milionů měsíčních aktivních uživatelů, tedy mírně pod polovinu populace. Pro srovnání, v Česku je podíl významně nižší, kolem dvou milionů uživatelů.
Nařízení DSA „velmi velké platformy“, mezi které patří kromě TikToku například i Facebook, Instagram nebo YouTube, zavazuje k různým povinnostem, z nichž jedna je vypracovat podrobnou zprávu o tom, jak řeší ona systémová rizika a jak jim zabraňují. Shodou okolností byl termín pro zveřejnění těchto zpráv na přelomu listopadu a prosince, takže máme k dispozici informace o tom jak právě TikTok chtěl řešit ono nebezpečí, že ho někdo použije k ovlivňování voleb. Zajímavé je, že TikTok vůbec nepočítal s tím, co se reálně stalo, a své systémy nastavil hlavně na to, aby bránil dezinformacím o volebním procesu samotném. Například kdyby ho uživatelé používali k šíření zpráv o tom, že se volby nekonají nebo že dochází k masivním volebním podvodům. Nikoli ve smyslu, že by někdo platformu zneužil pro koordinovanou kampaň bez označení toho, že jde v podstatě o politickou reklamu.
Což se ale přesně stalo – podle odtajněných zpráv bezpečnostních složek se pár týdnů před volbami aktivovalo asi pětadvacet tisíc účtů, k jejich koordinaci mělo docházet prostřednictvím platformy Telegram, kde se sdílely používané hashtagy (označení pomáhající zobrazit obsah určitého typu) a plánovalo se publikování videí. Tím, že se účty připojovaly každý z jiné adresy, se kampani kandidáta Georgeska podařilo obejít i obranu platformy proti robotickým účtům a mechanismy nastavené právě na boj s „koordinovaným neautentickým chováním“. Fascinující z oněch zpráv je, jak relativně malé peníze to vše stálo. Zčásti šlo zjevně o práci zdarma, uživatel s pseudonymem „bogpr“, což je s největší pravděpodobností rumunský programátor, propagátor kryptoměn a milionář Bogdan Peschir, měl poslat uživatelům za kampaň dohromady 381 tisíc dolarů. Některé uživatele oslovila jihoafrická firma, která jim nabízela tisíc dolarů za video.
Nedostatečný počet moderátorů
TikTok není jediná platforma, která má máslo na hlavě. Minulý týden investigativní rumunský server Context uveřejnil analýzu reklam na Facebooku, kde se jejich zadavatelé tvářili jako mediální servery, ale ve skutečnosti šlo o propagaci jednoho kandidáta – Georgeska. To je proti pravidlům politické reklamy na Facebooku, ale i proti rumunským zákonům.
Každopádně jde o obří fiasko všech ochranných mechanismů, které platformy mají mít funkční. Evropská komise také okamžitě reagovala a nařídila TikToku uchovat veškerá data související s rumunskými volbami. Dá se předpokládat, že přijde poměrně ostré šetření.
Jistě se bude zkoumat i to, jak moc jsou platformy zneužitelné a jak moc jsou ochotné investovat do mechanismů, které mají takovému chování bránit. Tedy reálně platit lidi, kteří znají lokální prostředí v každé zemi sedmadvacítky a uměli by případným manipulacím efektivně předcházet. Že to je velký problém hlavně v regionu střední a východní Evropy, ukazuje i to, kolik skutečných živých lidí platformy zaměstnávají k moderování obsahu.
To musejí platformy reportovat a situace je tristní. Rumunsky mluvících moderátorů TikTok zaměstnává 95 na zmíněných osm milionů uživatelů. Pro srovnání – v Nizozemsku má šest milionů uživatelů, ale 160 moderátorů, ve Švédsku 99 moderátorů na 3,3 milionu uživatelů. Je tak vidět, jak se platformy chovají k „periferním“ trhům – prostě na ně kašlou.
A na to musí EK víc tlačit – každý členský stát je jiný a představa velkých digitálních gigantů, že zvládnou miliony uživatelů s pár desítkami lidí, je zjevně chybná. Větší investice platforem do zabezpečení před podobnými manipulacemi by jistě byly žádoucí. I protože podobná situace jako v Rumunsku hrozí i v daleko větším Německu, které čekají volby v únoru. A nakonec i v Česku příští rok v říjnu.
Autor je spolupracovník redakce
