Budoucím důchodcům hrozí chudoba, varuje stát dnešní třicátníky a čtyřicátníky

Od poloviny čtyřicátých let budou lidé na odpočinku více ohroženi chudobou než současní senioři. Před poklesem životní úrovně budoucích penzistů z generací dnešních třicátníků a čtyřicátníků varuje ministerstvo práce a sociálních věcí v předběžné zprávě o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji. Materiál vzniká každých pět let, jeho konečnou podobu bude vláda schvalovat příští měsíc. O zprávě měl jednat šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s představiteli hnutí ANO. Ti ale na plánovanou schůzku na Hradě nedorazili.

Příčinou očekávaných existenčních problémů příštích penzistů jsou rozdíly v počtu dětí narozených v různých dekádách. Především je to dosud nepřekonaný baby boom ze sedmdesátých let. Například v roce 1974 se narodilo 194 tisíc dětí, zatímco o čtvrt století později v roce 1999 jen 90 tisíc. Právě takzvané Husákovy děti, které už delší dobu výrazně přispívají do penzijního systému, způsobí po ukončení ekonomicky aktivního života jeho největší výkyvy.

„Se začátkem odchodu populačně silných generací sedmdesátých let do starobního důchodu se růst míry ohrožení chudobou díky nově přiznaným vyšším důchodům zpomalí. Pak ale začne míra ohrožení chudobou růst tak, jak se efekt silných generací postupně vyčerpá,“ uvádí se ve zprávě.

Sahat hlouběji do kapsy ale zřejmě budou muset také lidé, které čeká penze v letech 2026 až 2035. Důvodem má být zpomalení tempa růstu nově přiznaných důchodů, s nímž počítá navrhovaná Jurečkova reforma.

Na hranici chudoby žijí domácnosti, jejichž příjmy neumožňují, aby po zaplacení všech nákladů něco ušetřily. Příjmová chudoba aktuálně ohrožuje podle Českého statistického úřadu asi desetinu tuzemské populace včetně 155 tisíc seniorů s penzemi pod deset tisíc korun. Dalších 130 tisíc lidí pobírá důchody v rozmezí 10 až 12 tisíc. Průměrná penze nyní přesahuje 20,5 tisíce.

Nižší příjmy budoucích starobních důchodců se projeví na poměru průměrné penze k průměrné mzdě. Tento ukazatel, který se nazývá náhradový poměr, ilustruje, jak si senioři stojí oproti lidem v produktivním věku. V současnosti činí tento poměr 45,6 procenta, což pozitivně ovlivnily vysoké řádné i mimořádné valorizace důchodů z posledních let v kombinaci s poklesem reálných výdělků.

Důchody čeká pořádný sešup

Analýza ministerstva práce předpokládá, že až do roku 2030 bude stávající náhradový poměr rychle klesat a následně se až do roku 2045 stabilizuje kolem 41,5 procenta.

V tomto období budou mezi novými penzisty nejvíce zastoupeny generace, které přišly na svět v sedmdesátých letech. „Pak je očekáván pokles až na hodnotu 37 procent poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě v horizontu projekce,“ predikuje zpráva.

S ještě temnějším scénářem přišla minulý rok společnost Cyrrus. Průměrná penze v dnešních cenách by podle jejího odhadu mohla v kritickém období spadnout na 12 tisíc korun. Poměr vůči průměrné mzdě by tak dosáhl jen 27 procent.

Takový model je ale podle odborníků na důchodovou problematiku nepravděpodobný. „Realisticky lze očekávat starobní penze nad 35 procenty náhradového poměru. Nicméně to se týká průměrné hrubé mzdy. U nadprůměrných výdělků je i bude poměr nižší, u podprůměrných vyšší,“ upozornil ekonom akademického pracoviště CERGE-EI a Jurečkův poradce Filip Pertold. Dodal, že bude záležet na několika klíčových faktorech, jako je například stav veřejných financí nebo růst mezd.

Nutnost spoření a investic na stáří

Že to dnešní třicátníci a čtyřicátníci budou mít po odchodu na odpočinek těžší než dnešní senioři, dokládá i to, že výše průměrného důchodu za posledních třicet let zatím nikdy neklesla pod 38 procent průměrné mzdy.

„Nemám rád, když se říká, že důchodový systém je pyramidové schéma, které je naprosto neudržitelné,“ uvedl sociolog Daniel Prokop. „Náhradový poměr se ale snižovat bude, takže není rozumné se na státní penze plně spoléhat, jakkoliv budou nadále tvořit většinu příjmů budoucích seniorů,“ upozornil.   

Experti proto doporučují lidem, aby se na stáří zabezpečili. Ideální je investice do vlastního bydlení nebo pravidelné ukládání peněz. Zároveň nabádají vládu, aby penzijní spoření mnohem štědřeji podporovala.