Důchodová reforma má zelenou. Dvanáct změn, které schválila vláda

Vláda dnes podpořila velkou novelu zákona o důchodovém pojištění – takzvanou důchodovou reformu. Reaguje hlavně na to, že se kvůli stárnutí populace neustále zvyšují státní výdaje na důchody.

„Cílem je především zastavit prohlubování schodku při zachování důstojných penzí pro další generace,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, jehož tým spolu s experty návrh připravil.

Kdyby se důchodový systém nezměnil a výše důchodu by zůstala na dnešní úrovni, musel by podle Jurečky každý člověk platit ze svého příjmu vyšší daně. A to výrazně: v roce 2050 o zhruba 7500 korun měsíčně. 

Reforma míří především na mladší generace, tedy ne na současné důchodce. Schválení balíčku se předpokládá do října, některé změny totiž mají začít platit už od ledna 2025. 

Co konkrétně se má změnit? Návrh počítá s dvanácti opatřeními. 

Věk odchodu do důchodu stoupne

Zvýšení věku odchodu do důchodu nad dříve schválenou hranici 65 let se od roku 2031 dotkne lidí narozených po roce 1965. Důchodový věk se má upravovat postupně – podle toho, jak poroste průměrná doba dožití. 

Například muž narozený v roce 1972 by podle dosavadní úpravy mohl odejít do důchodu přesně v 65 letech. Navržená novela počítá se zvýšením na 65 let a sedm měsíců. Pro lidi narozené po roce 1972 pak důchodový věk postupně poroste. Lidé, kteří půjdou do důchodu v roce 2050, by do něj mohli jít mezi 67. a 68. rokem věku, pokud nedojde k neočekávaným změnám vývoje naděje dožití.

Průměrná doba strávená v důchodu se u budoucích generací má pohybovat mezi 21 a 22 roky, předpokládá reforma. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2025.  

Kromě návrhu ministerstva práce, který podpořila vláda, jsou ve hře ještě další dva modely výpočtu. Psali jsme podrobně: Kdy půjdete do důchodu? Ve hře jsou tři návrhy

Rizikové profese půjdou do penze dřív 

Reforma snižuje hranici pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání – takzvané náročné profese.

Podle ministerstva to přinese „pozitivní sociální dopady především pro ty zaměstnance, kteří nejsou schopni, zejména z důvodu fyzického opotřebení, vykonávat dosavadní pracovní činnost až do dosažení důchodového věku a nejsou schopni další rekvalifikace“. 

Vedle záchranářů a hasičů, kteří už tuto úlevu získali v minulosti, by mohli dříve do důchodu bez sankcí odejít také například některé zdravotní sestry či pracovníci v sociálních službách, horníci, skláři, slévači, kováři, pracovníci v lesnictví a řada dalších profesí. V současné době by se to týkalo zhruba 120 tisíc lidí. Zaměstnavatelé za ně budou postupně platit vyšší pojistné. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2025.

Psali jsme podrobně: Kdo půjde dřív do důchodu? Jurečka chce rozšířit náročné profese

Zvyšování důchodů zpomalí  

Ministerstvo chce také „upravit parametry výpočtu nových důchodů“. Cílem je, aby průměrné nové důchody nerostly rychleji než průměrná mzda. 

V průběhu let 2026 až 2036 má zpomalit meziroční nárůst nově přiznaných důchodů. „Postupně klesne zápočet příjmů do první redukční hranice (44 procent průměrné mzdy) do výpočtového základu ze stávajících 100 % na 90 %. Snížení procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 % přinese postupné a velmi pozvolné snižování relativní úrovně nově přiznávaných důchodů, a to až o 8 % (což odpovídá snížení náhradového poměru přibližně o 3 %) v cílovém období, které nastane po roce 2035,“ píše se v návrhu.

„Důchody v následujících letech dál porostou – v průměru o tisíc korun ročně. Ale půjde o pomalejší nárůst než doposud,“ zdůrazňuje Jurečka.

Průměrný důchod se má během deseti let zvýšit z letošních 20 700 korun na 30 700 korun v roce 2034. V konkrétních částkách půjde o zpomalení růstu nových důchodů o 150 až 200 korun ročně. 

Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2025.

Minimální důchod se zvýší   

Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Základní výměra 10 procent průměrné mzdy přitom zůstane, minimální procentní výměra stoupne ze 770 korun na 10 procent průměrné mzdy. Stejná úprava míří i k invalidním důchodům III. stupně. 

Nově by minimální důchod vyšel v dnešních cenách na 8080 korun (pětinu průměrné mzdy). V současnosti dosahuje 4810 korun.   

Smyslem je podpora důchodců s nejnižšími penzemi, kteří sice většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2026.

Psali jsme podrobně: Minimální důchod výrazně stoupne. Převratná věc, říká Jurečka

Za práci v důchodu okamžitý benefit 

Důchodci, kteří pracují, nebudou muset odvádět důchodové pojištění (dostanou stoprocentní slevu z části placené zaměstnancem). Čistý výdělek zaměstnance ve starobním důchodu se díky tomu zvýší o 6,5 procenta – například u hrubé mzdy ve výši 20 tisíc korun měsíčně to dělá 1300 korun. Sleva se týká pojistného na straně zaměstnance, zaměstnavatel za něj dál bude odvádět 24,8 procenta jako dosud.   

Výměnou za to však důchodcům už nebude dál za práci zvyšovat jejich starobní důchod. V současnosti se důchod za každých 360 odpracovaných dní zvyšuje o 0,4 procenta výpočtového základu. Každý senior, který vedle pobírání důchodu ještě pracuje, si tak může za zhruba rok práce nechat přepočítat důchod a ten se mu zvýší v průměru o několik desítek korun. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2025.

Více k chystané změně: Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku 

Přehled současných podmínek: Práce v důchodu. Jaká jsou pravidla a na co si dát pozor

Nárok na vdovský a vdovecký důchod se prodlouží 

Nárok na vdovský či vdovecký důchod se od ledna 2025 prodlouží ze dvou na pět let.   

Pravidla se tak mají vrátit k úpravě fungující před rokem 2012 – tehdy platila pětiletá lhůta pro obnovu důchodu. „Změna by se týkala lidí, kteří pobírají vdovský důchod už během aktivní pracovní kariéry. Ti, kteří berou vdovský důchod v seniorském věku souběžně se starobním důchodem, o nic nepřijdou,“ píše ministerstvo práce.    

Návrh počítá se zpětnou výplatou pozůstalostních důchodů od roku 2012 do současnosti, kdy platí přísnější pravidla. Zavede se fikce předchozího nároku. O obnovený nárok budou muset lidé sami požádat. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2025.

Čtěte víc: Vdovský důchod. Kdo má nárok, kolik dělá a kdy se prodlouží

Výchovné zůstane jen někomu 

Na výchovné nově dosáhnou jen ženy se třemi a více dětmi. A to nejenom ty, které už teď v důchodu jsou, ale i ženy, které ho teprve začnou čerpat. Na rozdíl od současné úpravy se však výchovné už nebude valorizovat. 

Ostatním se začne počítat do důchodu fiktivní vyměřovací základ za péči o blízké. Má to být částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), ale při výpočtu procentní výměry důchodu se na ní bude pohlížet, jako by jím byla.   

„Tím se rozšíří míra ocenění zásluh a docílí se pozitivního efektu na výši důchodu. To platí zejména u kategorií osob s nízkými a středními příjmy, kdy fiktivní vyměřovací základ je vyšší než měsíční průměr jejich úhrnných celoživotních příjmů dosahovaných před započetím péče a po jejím ukončení,“ píše ministerstvo v návrhu. 

Aby nevznikaly skokové rozdíly kvůli odbourání výchovného za první a druhé dítě, stanoví se přechodné období, v němž výchovné za tyto dvě děti sice bude náležet, avšak ve snížené výši. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2027.

Psali jsme podrobně: Výchovné k důchodu zůstane jen někomu. Nahradí ho novinka 

Ocenění za péči – fiktivní vyměřovací základ 

Fiktivní vyměřovací základ má fungovat i jako ocenění za péči. Automaticky se započítá lidem za náhradní dobu péče o první a druhé dítě ve věku do tří let a za náhradní dobu péče o takzvanou závislou osobu. Novinka se projeví u lidí, kterým bude přiznán starobní důchod od roku 2027. 

Fiktivní vyměřovací základ má dosahovat jednonásobku nebo poloviny průměrné mzdy platné pro příslušný kalendářní rok, bude-li to pro ně výhodnější než vyloučená doba. Pomůže to především matkám s nižšími příjmy.   

Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne čtyř let, odvody z výdělku by se počítaly navíc, což má posílit motivaci pracovat i během péče o malé děti. Zůstane ale i možnost zvolit si současný výpočet, který je výhodnější pro pečující rodiče s vysokými příjmy. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2027.

Čtěte víc: Tři novinky pro rodiče v počítání budoucího důchodu   

Sdílení odvodů na pojištění u manželů  

„Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v chudobě,“ vysvětluje to ministerstvo. 

Nově by se manželé a registrovaní partneři mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně.  

Těmto párům by pak byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod. Opatření má být dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu. Novinka má fungovat od roku 2027. 

Psali jsme podrobně: Vdané ženy si polepší na důchod. Partnerky „bez papíru“ mají smůlu 

Dlouhodobé studium bude opět náhradní dobou 

Lidem, kteří studovali na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v Česku do konce roku 2009, se doba studia započítává v délce maximálně šesti let do budoucího důchodu z 80 procent. Oproti tomu studium absolvované po 1. lednu 2010 se podle současných pravidel už do doby potřebné pro nárok na starobní důchod nepočítá. 

Reforma chce zavést nový typ náhradní doby pojištění. Šlo by o úspěšně dokončené první studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR v prezenční formě studia v období od roku 2010. A to v maximálním rozsahu trvání standardní doby doktorského studia, tedy v rozsahu tří nebo čtyř let podle stanovené délky studia pro jednotlivé obory. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2026.

Podrobný přehled, jak fungují náhradní doby: Studium, rodičovská, vojna. Co všechno se vám počítá do důchodu a jak 

Výhodnější předčasný důchod pro dlouho pracující 

Zaměstnanci, kteří odpracovali 45 let, dostanou od roku 2026 možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. Důchod se jim za předčasnost bude krátit jen z poloviny. Má to pomoct hlavně lidem pracujícím manuálně, kteří vstupují na pracovní trh zpravidla v brzkém věku. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2026.

Čerpání předčasného důchodu se výrazně zpřísnilo už loni: Nově do něj lze odejít maximálně tři roky před řádným důchodem. Původně to bylo pět let. 

Nově se předčasným důchodcům bude valorizovat pouze základní výměra. Procentní výměra se jim bude valorizovat až po dosažení důchodového věku. Tím se rozdíl mezi předčasnými a klasickými důchody bude zvyšovat. Novou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude také získání 40 let pojištění namísto současných 35 let – toto zpřísnění začne platit od října 2024.  

Předčasný důchod je také méně výhodný. Procentní výměra se teď snižuje vždy o 1,5 procenta za každých chybějících 90 dní do dosažení důchodového věku. Lidé tak přijdou až o pětinu částky, kterou by dostali, kdyby šli do starobní penze v řádném termínu.   

Psali jsme podrobně: Přísnější pravidla pro předčasné důchody jsou tu. O kolik vám sníží penzi? 

Do odloženého důchodu půjdou mladší žadatelé  

Nová pravidla umožní lidem, kteří z různých důvodů nezískali dostatek potřebné doby pro vznik nároku na řádný starobní důchod (35 let, respektive 30 let), odejít do důchodu i při splnění podstatně kratší doby pojištění (20 let, respektive 15 let). A to až o tři roky dříve, než tomu bylo podle dosavadní úpravy. 

„Změna je vedena především snahou vyhovět doporučení OECD na zkrácení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod a pomoci pojištěncům, kteří ze závažných a mnohdy objektivních důvodů nemohli získat potřebnou dobu pojištění. Jedná se například o osoby přistěhovalé ze států, se kterými nemá ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení,“ píše se v návrhu reformy. 

Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2025.

Úřad chce šetřit

Kromě změn týkajících se nároku na důchod obsahuje reforma také několik opatření technického charakteru, které mají státu ušetřit peníze a zmodernizovat některé procesy související s důchodovým pojištěním.

• Informativní listy o důchodech

Návrh počítá s tím, že se omezí zasílání informativních osobních listů důchodového pojištění v listinné podobě. Dnes má každý občan nárok jednou za rok zdarma požádat sociální správu o tento informační list, který mu přijde poštou na adresu. 

V dokumentu jsou údaje o dobách pojištění, vyměřovacích základech a vyloučených dobách, které aktuálně sociální správa u dotyčného žadatele eviduje. Může si tak zkontrolovat správnost údajů a případně je dohledat a doplnit.

Nově bude možné do osobního listu nahlédnout už pouze přes ePortál ČSSZ. „V případě zájmu o listinnou verzi se žadatel dostaví osobně na územní správu sociálního zabezpečení,“ píše ministerstvo.  

Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2026.

• Valorizační oznámení

Oznámení o valorizaci důchodů dostanou lidé zdarma jen v elektronické podobě. Důchodci si budou moci požádat, aby jim ho stát dál posílal v listinné podobě poštou – budou ovšem muset zaplatit náklady.

Jednorázové poštovné u každé valorizace bude stát stejně jako klasické psaní (nyní 27 korun) a plátce důchodu ho strhne příjemci z lednové splátky.  

Zájemci o klasický valorizační dopis o něj budou muset požádat plátce důchodu, především tedy ČSSZ, ve lhůtě tří měsíců před valorizací. Tato žádost pak zůstane platná i pro všechny další valorizace, pokud ji důchodce neodvolá. 

Pro valorizační oznámení si budou moci lidé, stejně jako dnes, dojít také na kteréhokoliv pracoviště územní správy sociálního zabezpečení. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2025.

Psali jsme víc: Dopis ke zvýšení důchodu už nepřijde všem. Stát chce šetřit 

• Výplaty důchodů do zahraničí 

Naprostá většina důchodců, kteří se zdržují v zahraničí, už nebudou muset pravidelně žádat zahraniční instituce o Potvrzení žití a zasílání příslušné dokumentace do Česka.

„Režim výplaty důchodu do zahraničí se podle platné právní úpravy zásadně liší od režimu vnitrostátních výplat. Důvodem je skutečnost, že na rozdíl od vnitrostátních výplat neexistuje spolehlivý mechanismus, který by umožnil plátcům důchodu včas obdržet informaci o úmrtí důchodce, který se dlouhodobě či trvale zdržuje v cizině. Hrozí tedy zvýšené riziko vzniku takzvaných poúmrťových přeplatků, které jsou navíc obtížně dobytné,“ vysvětluje ministerstvo.

Nově by se potvrzení o žití vůbec nevyžadovalo u států, u kterých bude s příslušným orgánem sociálního zabezpečení („nositelem pojištění“) sjednána dohoda o elektronické výměně dat o úmrtí (zatím se týká pouze Slovenska). Potvrzení o žití se bude vyžadovat pouze jednou ročně od klientů žijících v členských státech EU, EHP, Švýcarsku, Spojeném království a v ostatních smluvních státech (bilaterální smlouvy). 

Výplata důchodu se bude provádět u členských států EU a u smluvních států v pravidelných měsíčních splátkách náležejících za běžný kalendářní měsíc, ve kterém je splátka vyplacena. U nesmluvních států se ponechá stávající režim, tedy předkládání Potvrzení o žití ve lhůtách určených klientem a zpětná výplata důchodů až po doručení tohoto potvrzení. Účinnost změn se navrhuje od 1. ledna 2026.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO