MAPA: Válka na Ukrajině. Aktuální fronta, počet obětí a srovnání armád

Z války na Ukrajině, která začala ve čtvrtek 24. února 2022, je vleklý konflikt. Bojuje se hlavně na jihu a východě Ukrajiny. Ukrajinská protiofenziva v roce 2023 velké změny nepřinesla, rok 2024 byl spíše ve znamení postupu ruské armády na východní frontě. Ukrajinské armádě se v srpnu 2024 podařilo bojiště přesunout i přímo do Ruska, kde zabrala po překvapivém výpadu část Kurské oblasti. Tam se opakovaně střetávají s vojáky KLDR, které spřátelená země vyslala na pomoc Rusku. Rok 2025 může být zlomový, do Bílého domu se v lednu vrací Donald Trump.

Mapy války na Ukrajině: Jak se aktuálně posouvá fronta

Na následující sadě map se dozvíte, kde aktuálně probíhají nejzuřivější boje a jak se posouvá fronta:

Fronta na Ukrajině – mapa 

Mapa – Kurská oblast

Mapa Bachmut: Detail fronty

Mapa Záporoží: Detail fronty

Mapa Charkov/Luhansk: Detail fronty

Mapa Doněck: Detail fronty

Mapa Cherson: Detail fronty

Mapa Ukrajiny: Celkový pohled

Vývoj války na Ukrajině

• Ruská armáda na počátku útoku z úrnora 2022 narazila na tuhý odpor obránců. V kombinaci s vlastními strategickými a logistickými chybami Rusové neuspěli v rychlosti operace a poté selhal také celý pokus o obsazení ukrajinské metropole. Kyjev byl ubráněn, tvrdé boje probíhaly na mnoha místech, do povědomí lidí tragicky vstoupil především Mariupol s ocelárnami Azovstal, který po dlouhých bojích v květnu 2022 obsadilo Rusko.
• Ukrajinci podnikali od září 2022 protiofenzivu na jihu a východě země v oblastech, které Rusko anektovalo. Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil 21. září 2022 částečnou mobilizaci a 30. září 2022 anexi čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.
• Nejvýraznějším úspěchem Ukrajiny během protiofenzivy bylo vyhnání ruských okupantů z Charkovské oblasti na severovýchodě a stažení Rusů z města Cherson na jihu Ukrajiny. Poničen byl opakovaně i most na Krym. V únoru 2023 odstartovalo Rusko svoji ofenzivu, ta však k žádným výraznějším územním ziskům nevedla.
• Dějištěm krvavé bitvy se stal Bachmut na východě Ukrajiny, kde se s ukrajinskou armádou střetla žoldnéřská Wagnerova skupina. Té se v květnu 2023 povedlo za cenu obrovských ztrát z města Ukrajince vytlačit, boje však nadále probíhají v okolí. Menší nájezd jednotek ruských odpůrců putinovského režimu se v květnu 2023 odehrál na ruské straně hranic v Belgorodské oblasti na severu. Podobné incidenty se opakují.
• Dne 6. června 2023 v ranních hodinách došlo ke zničení Kachovské přehrady, která zatopila oba břehy Dněpru na jihu země. Protiofenziva Ukrajiny odstartovala na začátku června 2023.
• Ukrajinský prezident Zelenskyj přiletěl v červenci 2023 do Prahy.
• Ve středu 23. srpna 2023 havarovalo v Rusku letadlo, v němž podle ruských úřadů zemřel šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a další vysoce postavení členové žoldácké armády, dva měsíce poté, co jejich jednotky podnikly jednodenní pochod směrem na Moskvu.
• V roce 2024 přebralo iniciativu Rusko. Jeho armáda v únoru 2024 vytlačila Ukrajince například z města Avdijivky na východní frontě. Během roku získalo Rusko postupem na Ukrajině 4 tisíce kilometrů čtverečních.
• Ten samý měsíc Zelenskyj odvolal z postu náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. V čele ukrajinské armády ho vystřídal Oleksandr Syrskyj, který do té doby působil jako velitel pozemních sil.
• Rusko vyměnilo 12. května 2024 ministra obrany. Andrej Bělousov vystřídal Sergeje Šojgua, který byl jmenován tajemníkem Bezpečnostní rady Ruské federace. Rusko od 10. května 2024 výrazně zesílilo tlak na Charkovskou oblast, kde se mu povedlo postoupit o pár kilometrů.
• 6. srpna 2024 došlo k překvapivému výpadu ukrajinské armády do Kurské oblasti na ruské straně hranic. Ukrajincům se podařilo zabrat velkou část území a válku rozšířit i na území Ruska, kde se jí dařilo postoupit hlouběji na území útočícího státu. Ukrajinský prezident Zelenskyj 20. srpna uvedl, že jeho armáda v Kurské oblasti kontroluje 1 250 kilometrů čtverečních. 
• Od října 2024 se do války na Ukrajině zapojili vojáci KLDR, které země vyslala na pomoc Rusku. K prvním střetům došlo už v listopadu. K bojům mezi KLDR a Ukrajinou dochází v Kurské oblasti. Severní Korea vyslala do války údajně asi 10 tisíc vojáků. V reakci dostala Ukrajina od USA povolení využívat rakety dlouhého doletu ATACMS v Rusku. Povolení se podle zdrojů webu Axios omezuje na cíle v Kurské oblasti.

Přehled nejnovějších zpráv týkajících se válečného vývoje, aktuálního stavu na bojišti a postupu vojsk se dočete v denním zpravodajství:

Počet obětí a ztráty armád

Každý den invaze znamená další ztráty na životech i vojenské technice, k tomu je zásadně poškozována infrastruktura a umírají civilisté.

Civilisté

Za necelé tři roky války s Ruskem bylo na celé Ukrajině zabito více než 12 300 civilistů, uvedla v lednu 2025 pro Reuters zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nada Nášifová. V říjnu 2024 to podle monitorovací mise OSN 11 973 civilistů, z toho 622 dětí. Stejný zdroj uvádí, že dalších 26 tisíc civilistů utrpělo zranění, z toho 1 686 dětí. Reálný počet mrtvých a zraněných civilistů je však pravděpodobně mnohem vyšší.

Ztráty Ruska

Na konci října 2024 uvedl generální tajemník NATO, že od začátku války bylo zabito nebo utrpělo zranění přes 600 tisíc ruských vojáků. Ukrajinský velitel ozbrojených sil Oleksander Syrskij, který v únoru 2024 nahradil Valerije Zalužného, odhaduje počet mrtvých nebo zraněných ruských vojáků na 427 tísíc v roce 2024. Oficiální údaj ukrajinského ministerstva obrany mluví z 2. ledna 2025 uvádí 430 790 mrtvých nebo zraněných ruských vojáků jen v roce 2024.

Podle nezávislé ruské webové stránky Mediazona mezi 1. lednem 2024 a 17. prosincem 2024 zahynulo nejméně 31 481 ruských vojáků. Mediazona používá otevřený výzkum k sestavování seznamu jmen ruských vojáků, kteří zahynuli, přičemž ověřuje informace prostřednictvím nekrologů, příspěvků příbuzných, prohlášení místních úřadů a dalších veřejně dostupných zpráv.

Na webových stránkách Mediazony se uvádí, že čísla za rok 2024 jsou „předběžné závěry“ a dále se uvádí: „Rok 2024 se pravděpodobně stane nejsmrtelnějším rokem války. Ačkoli to ještě nemůže být definitivně prokázáno, protože data o obětech přicházejí s výrazným zpožděním.“Deník Economist v červenci 2024 odhadoval, že od začátku války bylo zabito nebo zraněno mezi 462 a 728 000 ruských vojáků. Britské ministerstvo obrany uvádí, že k začátku března 2024 bylo ve válce na Ukrajině zabito nebo zraněno 355 tisíc ruských vojáků.

Při vyhlášení mobilizace v Rusku v září 2022 uváděl ministr obrany Sergej Šojgu, že o život v boji přišlo na ruské straně na 5 900 vojáků. Všechna čísla je potřeba bráti s rezervou. 

Ztráty Ukrajiny

Vlastní vojenské ztráty Ukrajina zveřejňuje málokdy. Deník The Wall Street Journal v září 2024 odhadoval, že v bojích zahynulo přibližně 80 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 400 tisíc utrpělo zranění. Tyto informace mají podle deníku vycházet od osob obeznámených se situací a utajovaného ukrajinského odhadu ztrát z dřívější části letošního roku.

V únoru 2024 ukrajinský prezident Zelenskij zmínil, že si válka vyžádala 31 tisíc mrtvých vojáků na straně Ukrajiny. I zde je však třeba brát údaj s rezervou, neboť reálný počet mrtvých bude nejspíš vyšší. V listopadu 2023 odhadoval americký generál Milley ztráty obou armád na 100 tisíc. Ukrajinskou armádu tehdy postihly především těžké boje u Bachmutu. Podle německé zpravodajské služby zde v lednu 2023 umíraly stovky vojáků denně.

Není to poprvé, co Ukrajina musí řešit vysoké ztráty.  Poradce prezidenta Michajlo Podoljak například  v červnu 2023 sdělil BBC, že na Donbasu denně umíralo 100 – 200 ukrajinských vojáků. V červenci v roce 2023 ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru pro WSJ zmínil, že počty mrtvých klesly v souvislosti s dodávkami zbraní na 30 mrtvých denně. 

V srpnu 2022 tehdejší náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že v boji padlo 9 000 vojáků. Ukrajinský prezident Zelenskyj v dubnu 2022 zmínil pro televizní stanici CNN ztrátu 2500 až 3000 vojáků, Moskva již na konci března 2022 uváděla 14 000 zabitých Ukrajinců. Deník NY Times na začátku května 2022 přinesl zprávu, že ztráty na životech ukrajinských vojáků činí až 11 000, dalších až 18 000 mohlo být zraněno. 

Ukrajinská migrace (2024)

Geograficky rozsáhlý konflikt dal do pohybu mnoho milionů lidí. Počty válečných uprchlíků z Ukrajiny sleduje naše infografika. Z ní je patrné, že prioritní cílovou destinací lidí zasažených válkou je Polsko. V Česku pobývalo ke konci roku 2024 necelých 350 tisíc ukrajinských válečných uprchlíků, což je na počet obyvatel nejvíce v Evropě. Je těžké odhadovat, kolik válečných uprchlíků zůstane trvale v daných zemích. Neznámou je především délka trvání války a poválečná podoba Ukrajiny.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu v roce 2024 za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, uvedlo ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v listopadu 2024. Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce srpna 2024 na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. 

Humanitární pomoc Ukrajině >>>

Cizinci v Česku (data ke konci roku 2023)

Ke konci roku 2023 mělo na území Česka legální pobyt celkem 1 065 740 cizinců, z toho více než dvě třetiny (67,1 procent; tj. 714 633 osob) na základě některého z druhů přechodného pobytu. Na občany států EU připadala v roce 2023 zhruba pětina (21,5 %) všech cizinců v Česku.

Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo. Ke konci roku 2023 měli největší zastoupení občané:

• Ukrajiny (574 447),
• Slovenska (119 182),
• Vietnamu (67 783).

Občané těchto tří zemí tvořili v roce 2023 celkem 71,4 procent cizinců s povoleným pobytem v ČR. Zatímco počty Slováků a Vietnamců meziročně vzrostly (o 1 917; resp. o 1 443 osob), počty občanů Ukrajiny se meziročně snížily, a to o 61 835 osob.

Tyto údaje byly zveřejněny Českým statistickým úřadem v aktuální publikaci.

Armády světa v číslech

Předstupněm k současné válce na Ukrajině byla anexe Krymu v roce 2014 a následné boje o Luhanskou a Doněckou oblast. Od této doby Ukrajina intenzivně investovala do své armády. I to může být jedním z faktorů prvotního neúspěchu ruského vpádu. Ukrajinská armáda se od roku 2014 zásadně změnila. Náklady na armádu světových států, stejně jako velikosti armád, můžete sledovat v interaktivní grafice.

NATO v Evropě

Ruská agrese na Ukrajině zásadně změnila také postoj Finska a Švédska. Obě země vnímají Rusko jako bezprostřední hrozbu. Tyto skandinávské země byly dlouho neutrální, Finsko vstoupilo do NATO 4. dubna 2023, čímž se hranice spojeneckých zemí s Ruskem zdvojnásobila. Vstup Švédska do NATO se uskutečnil 7. března 2024.

Rusko na začátku války na Ukrajině nedokázalo využít svou výraznou početní a technickou převahu a v roce 2022 opakovaně naráželo na problém postupu. Ukrajině pomáhají západní státy dodávkami válečné techniky i například zpravodajskými informacemi. Ukrajinská ofenziva vyhnala Rusy z Charkovské oblasti i Chersonu a postup Ukrajinců donutil ruského prezidenta Putina vyhlásit mobilizaci. Rusové se však z mnohých chyb poučili. Nedovolili Ukrajincům další velké územní zisky během jejich protiofenzivy v roce 2023 a v roce 2024 zabrala 4 tisíce kilometrů čtverečních na území Ukrajiny.

Mapa jaderného arzenálu

Z hlediska počtu jaderných hlavic má Rusko početní převahu nad Spojenými státy.  V roce 2023 se pochlubilo otestováním mezikontinetální střely Sarmat. Jaderným arzenálem disponují kromě obou velmocí i Čína, Indie, Pákistán, Francie, Velká Británie a Severní Korea. Nejasnosti panují kolem jaderných zbraní Izraele. Předpokládá se, že jaderné hlavice jsou rozmístěné i na některých amerických základnách v Evropě.

Vše o jaderných zbraních a jaderné válce >>>

Zničená Kachovská přehrada na jihu Ukrajiny (video)

Zničení Kachovské přehrady, z kterého se navzájem obvinňují obě strany je ekologickou katastrofou. Kachovská přehrada byla uvedena do provozu roku 1956 a od té doby fungovala jako nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině. Vzhledem k její rozloze se jí přezdívalo Kachovské moře.

Kachovská přehrada je tedy téměř 45krát větší než největší česká přehrada Lipno. Přehrada ležela na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti a svou rozlohou 2155 kilometrů čtverečních představovala po Kremenčucké přehradě druhé největší umělé jezero na Ukrajině. Kachovská vodní elektrárna měla výkon 350 megawatů. Více čtěte v článku o zničení Kachovské přehrady.