MAPA: Válka na Ukrajině. Aktuální fronta, počet obětí a srovnání armád

Ruská armáda na počátku útoku narazila na tuhý odpor obránců. V kombinaci s vlastními strategickými a logistickými chybami Rusové neuspěli v rychlosti operace a poté selhal také celý pokus o obsazení ukrajinské metropole. Kyjev byl ubráněn, tvrdé boje probíhaly na mnoha místech, do povědomí lidí tragicky vstoupil především Mariupol s ocelárnami Azovstal, který po dlouhých bojích v květnu 2022 obsadilo Rusko.

Ukrajinci podnikali od září 2022 protiofenzivu na jihu a východě země v oblastech, které Rusko anektovalo. Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil 21. září částečnou mobilizaci a 30. září anexi čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.

Nejvýraznějším úspěchem Ukrajiny během protiofenzivy bylo vyhnání ruských okupantů z Charkovské oblasti na severovýchodě a stažení Rusů z města Cherson na jihu Ukrajiny. Poničen byl opakovaně i most na Krym. V únoru 2023 odstartovalo Rusko svoji ofenzivu, ta však k žádným výraznějším územním ziskům nevedla.

Dějištěm krvavé bitvy se stal Bachmut na východě Ukrajiny, kde se s ukrajinskou armádou střetla žoldnéřská Wagnerova skupina. Té se v květnu povedlo za cenu obrovských ztrát z města Ukrajince vytlačit, boje však nadále probíhají v okolí. Menší nájezd jednotek ruských odpůrců putinovského režimu se v květnu 2023 odehrál na ruské straně hranic v Belgorodské oblasti na severu.

Dne 6. června v ranních hodinách došlo ke zničení Kachovské přehrady, která zatopila oba břehy Dněpru na jihu země. Protiofenziva Ukrajiny odstartovala na začátku června. Ukrajinský prezident Zelenskyj přiletěl v červenci do Prahy. Ve středu 23. srpna havarovalo v Rusku letadlo, v němž podle ruských úřadů zemřel šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a další vysoce postavení členové žoldácké armády, dva měsíce poté, co jejich jednotky podnikly jednodenní pochod směrem na Moskvu. V posledních měsících přebírá iniciativu Rusko. Jeho armáda v únoru 2024 vytlačila Ukrajince například z města Avdijivky na východní frontě.

Ten samý měsíc Zelenskyj odvolal z postu náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. V čele ukrajinské armády ho vystřídal Oleksandr Syrsky, který do té doby působil jako velitel pozemních sil.

Přehled nejnovějších zpráv týkajících se válečného vývoje, aktuálního stavu na bojišti a postupu vojsk se dočete v denním zpravodajství:

Mapy války na Ukrajině: Jak se aktuálně posouvá fronta

Na následující sadě map se dozvíte, kde aktuálně probíhají nejzuřivější boje a jak se posouvá fronta:

Fronta na Ukrajině – mapa 

Mapa Bachmut: Detail fronty

Mapa Záporoží: Detail fronty

Mapa Charkov/Luhansk: Detail fronty

Mapa Doněck: Detail fronty

Mapa Cherson: Detail fronty

Mapa Ukrajiny: Celkový pohled

Počet obětí a ztráty armád

Každý den invaze znamená další ztráty na životech i vojenské technice, k tomu je zásadně poškozována infrastruktura a umírají civilisté. Podle listopadových výsledků monitorovací mise OSN dosud přišlo na Ukrajině o život přes 10 tisíc civilistů, z toho 560 dětí. Zpráva přiznává, že reálný počet mrtvých a zraněných civilistů je však pravděpodobně mnohem vyšší.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že k začátku března 2024 bylo ve válce na Ukrajině zabito nebo zraněno 355 tisíc ruských vojáků. Údaj ukrajinského ministerstva obrany již překročil 400 tisíc. BBC Russia a nezávislá ruská skupina Mediazona s dobrovolníky v dubnu 2024 byly schopny potvrdit smrt více než  50 tisíc ruských vojáků. Reálné číslo má být ale prý mnohem vyšší. 

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby na začátku května 2023 prohlásil, že podle amerických zpravodajských služeb jen od prosince 2022 přišlo o život na 20 tisíc ruských vojáků. Dalších 80 tisíc bylo zraněno. Polovina mrtvých patřila podle Kirbyho mezi žoldáky Wagnerovy skupiny. 

Na celkem 188 tisíc ztrát odhadovali Američané celkový počet ztrát Rusů na začátku roku 2023. Tento údaj sdělili spojencům během lednového summitu na americké letecké základně Rammstein v Německu. O údaji blížícím se ztrátám 200 000 vojáků informovaly začátkem února 2023  i New York Times s odvoláním na západní zpravodajské činitele. Počet ztrát uvedený v infografu níže zveřejňuje ukrajinské ministerstvo obrany.

Ještě v září 2023 uváděl americký ministr obrany Wallace ztráty ruské armády na 80 tisíc, včetně 25 tisíc mrtvých. Americký předseda sboru náčelníků štábu Mark Milley v listopadu odhadoval počet mrtvých anebo zraněných na obou stranách přes 100 tisíc.

Ruský investigativní portál Važnyje istorii v říjnu uvedla s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruské tajné služby FSB a bývalého pracovníka tajných služeb dokonce 90 tisíc ztrát vojáků – včetně vážně zraněných a pohřešovaných.

Oproti tomu při vyhlášení mobilizace v Rusku v září uvedl ministr obrany Sergej Šojgu, že o život v boji přišlo na ruské straně na 5 900 vojáků, v březnu to mělo být 3 800. Všechna čísla je potřeba bráti s rezervou. 

Vlastní vojenské ztráty Ukrajina zveřejňuje málokdy. V únoru 2024 ukrajinský prezident Zelenskij zmínil, že si válka vyžádala 31 tisíc mrtvých vojáků na straně Ukrajiny. I zde je však třeba brát údaj s rezervou, neboť reálný počet mrtvých bude nejspíš vyšší. V listopadu 2023 odhadoval americký generál Milley ztráty obou armád na 100 tisíc. Ukrajinskou armádu postihly především těžké boje u Bachmutu. Podle německé zpravodajské služby zde v lednu 2023 umíraly stovky vojáků denně.

Není to poprvé, co Ukrajina musí řešit vysoké ztráty.  Poradce prezidenta Michajlo Podoljak v červnu 2023 sdělil BBC, že na Donbasu denně umírá 100 – 200 ukrajinských vojáků. Tehdy v červenci v roce 2023 ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru pro WSJ zmínil, že počty mrtvých klesly v souvislosti s dodávkami zbraní na 30 mrtvých denně. 

V srpnu 2022 tehdejší náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že v boji padlo 9 000 vojáků. Ukrajinský prezident Zelenskyj v dubnu 2022 zmínil pro televizní stanici CNN ztrátu 2500 až 3000 vojáků, Moskva již na konci března 2022 uváděla 14 000 zabitých Ukrajinců. Deník NY Times na začátku května 2022 přinesl zprávu, že ztráty na životech ukrajinských vojáků činí až 11 000, dalších až 18 000 mohlo být zraněno. 

Ukrajinská migrace

Geograficky rozsáhlý konflikt dal do pohybu mnoho milionů lidí. Počty válečných uprchlíků z Ukrajiny sleduje naše infografika. Z ní je patrné, že prioritní cílovou destinací lidí zasažených válkou je Polsko. Prozatím je těžké odhadovat, kolik válečných uprchlíků zůstane trvale v daných zemích. Neznámou je především délka trvání války a poválečná podoba Ukrajiny.

Humanitární pomoc Ukrajině >>>

Konec roku 2022 zaznamenal v České republice nárůst počtu cizinců s legálním pobytem. Celkově tvořili tito cizinci deset procent celkové populace země, přičemž jejich počet vzrostl o 455 305, čímž dosáhl 1,12 milionu osob.

Nejvíce zastoupenou národností mezi cizinci v ČR jsou Ukrajinci, kteří k poslednímu dni roku 2022 činili přes 630 000 osob. Dalšími početnými skupinami jsou občané Slovenska a Vietnamu. Tyto údaje byly zveřejněny Českým statistickým úřadem v aktuální publikaci.

Covidová pandemie ukázala, že akutní řešení krizových situací je jedna věc a zavádění dlouhodobých systémových změn věc druhá. Vláda proto v roce 2022 vyčlenila 20 miliard Kč na podporu uprchlíků a těch, kteří je ubytovávali. Stát také během roku 2022 vyplatil 1,8 miliardy Kč solidárním domácnostem, a kraje obdržely další prostředky na poskytování nouzového ubytování. Uprchlíci získali 9,4 miliardy Kč na humanitárních dávkách, z nichž většina se již vrátila do státního rozpočtu, jelikož více než 170 tisíc ukrajinských uprchlíků našlo v roce 2022 práci.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem ledna 2023 uvedl, že tito lidé přispěli do zdravotního pojištění více než čtyřmi miliardami Kč za rok 2022 a celkově ve všech odvodech to činilo kolem osmi miliard Kč. Díky tomu se postupně začíná vracet pomoc, která byla vyplacena ze státního rozpočtu.

Armády světa v číslech

Předstupněm k současné válce na Ukrajině byla anexe Krymu v roce 2014 a následné boje o Luhanskou a Doněckou oblast. Od této doby Ukrajina intenzivně investovala do své armády. I to může být jedním z faktorů neúspěchu ruského útoku, totiž fakt, že se ukrajinská armáda od roku 2014 zásadně změnila. Náklady na armádu světových států, stejně jako velikosti armád, můžete sledovat v interaktivní grafice.

NATO v Evropě

Ruská agrese na Ukrajině zásadně změnila také postoj Finska a Švédska. Obě země vnímají Rusko jako bezprostřední hrozbu. Tyto skandinávské země byly dlouho neutrální, Finsko vstoupilo do NATO 4. dubna 2023, čímž se hranice spojeneckých zemí s Ruskem zdvojnásobila. Vstup Švédska do NATO se uskutečnil 7. března 2024.

Ruská armáda budila ve světě zpočátku rozpaky ohledně opakovaných selhání. Rusko nedokázalo využít svou výraznou početní a technickou převahu a v roce 2022 opakovaně naráželo na problém postupu. Ukrajině pomáhají západní státy dodávkami válečné techniky i například zpravodajskými informacemi. Ukrajinská ofenziva vyhnala Rusy z Charkovské oblasti i Chersonu a postup Ukrajinců donutil ruského prezidenta Putina vyhlásit mobilizaci. Rusové se však z mnohých chyb poučili. Nedovolili Ukrajincům další velké územní zisky během jejich protiofenzivy v roce 2023 a v zimě na ukrajinskou armádu zesílili tlak natolik, že se Ukrajinci museli stáhnout z Avdijivky.

Co však respekt neztrácí, je ruský jaderný arzenál. Ten je největší na světě. Toho si je Kreml dobře vědom a své výhružky často spojuje s jeho využitím.

Mapa jaderného arzenálu

Z hlediska počtu jaderných hlavic má Rusko početní převahu nad Spojenými státy. Nedávno se navíc pochlubilo otestováním mezikontinetální střely Sarmat. Jaderným arzenálem disponují kromě obou velmocí i Čína, Indie, Pákistán, Francie, Velká Británie a Severní Korea. Nejasnosti panují kolem jaderných zbraní Izraele. Předpokládá se, že jaderné hlavice jsou rozmístěné i na některých amerických základnách v Evropě.

Vše o jaderných zbraních a jaderné válce >>>

Zničená Kachovská přehrada na jihu Ukrajiny (video)

Zničení Kachovské přehrady, z kterého se navzájem obvinňují obě strany je ekologickou katastrofou. Kachovská přehrada byla uvedena do provozu roku 1956 a od té doby fungovala jako nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině. Vzhledem k její rozloze se jí přezdívalo Kachovské moře.

Kachovská přehrada je tedy téměř 45krát větší než největší česká přehrada Lipno. Přehrada ležela na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti a svou rozlohou 2155 kilometrů čtverečních představovala po Kremenčucké přehradě druhé největší umělé jezero na Ukrajině. Kachovská vodní elektrárna měla výkon 350 megawatů. Více čtěte v článku o zničení Kachovské přehrady.

Zdroj Zde