Mark Zuckerberg se zachoval jako nejlepší kamarád každého akcionáře
Šéf Mety se nedostal mezi pět nejbohatších lidí světa proto, že by byl trouba. Můžeme si být jisti, že každé slovo z jeho několikaminutové řeči pečlivě prošli jeho experti na komunikaci i právníci. Zdánlivě to byl velmi úderný projev, kde Zuckerberg jasně označoval viníky – „O možných škodách způsobených online obsahem se vedly rozsáhlé debaty. Státy a tradiční média tlačily na stále větší cenzuru.“ – a také řešení. Tím má být lepší nastavení systémů Facebooku a Instagramu tak, aby méně omezovaly projevy, které by dříve mohly být povazovány za nenávistné, útočné a vhodné k odstranění.
Ale při podrobnějším čtení je vidět, jak byl Zuckerberg nekonkrétní, vágní, nespecifický. Těžko v tom nevidět záměr:
„Dříve jsme měli filtry, které vyhledávaly jakékoli porušení pravidel. Nyní tyto filtry zaměříme na řešení nezákonných a vysoce závažných porušení a u méně závažných porušení se budeme spoléhat na to, že někdo problém nahlásí, než podnikneme kroky. Problém je v tom, že filtry dělají chyby a odstraňují spoustu obsahu, který by odstraňovat neměly. Jejich omezením tedy výrazně snížíme množství cenzury na našich platformách.“
Co to znamená? Jakou „spoustu obsahu“ jeho filtry odstranily, kterou odstranit neměly? Co to konkrétně bylo za obsah, byla to například debata týkající se genderu či sexuální orientace, protože Facebook a Instagram penalizoval uživatele za útoky na jiné uživatele na základě těchto „chráněných vlastností“, jak tomu říká v pravidlech využívání? Jaké je vysoce závažné porušení a méně závažné porušení? Nikdo netuší.
Číst a poslouchat, co majitel Mety říká, je tak dobré v kontextu toho, co se v Americe děje a dít bude. Zuckerberga nic nestojí poklonit se před majestátem nastupujícího amerického prezidenta a ukázat, že – řečeno slovy fotbalového bosse Pelty- „ví, kudy běží zajíc“. To, jak platformy Mety Facebook, Instagram či Threads moderovaly obsah, bylo často opravdu nesmyslné, a korekce je na místě. Ale nemůže být úplně na úroveň X, kde Elon Musk výrazně povolil a výsledkem byly odchody inzerentů (a také uživatelů).
Není X jako Meta
Mezi platformou Elona Muska a Metou je totiž naprosto diametrální rozdíl. Musk zjevně koupil Twitter za relativně absurdní peníze a přejmenoval ho na X, protože chtěl mít nástroj k ovlivňování veřejné debaty – a byl v tom masivně úspěšný. Ziskovost X není tak důležitá (a hlavně není žádná, X je dle všech možných zdrojů ve ztrátě). Příjmy z inzerce jsou na druhé koleji.
Zuckerberg na druhou stranu nemá jako zdroj svého jmění nic jiného než Metu, která je navíc veřejně obchodovaná, takže se musí zodpovídat akcionářům. Příjmy Mety jsou stoprocentně z reklamy a inzerenti obvykle požadují v rámci takzvané „brand safety“, aby se jejich reklamy objevovaly pokud možno co nejméně vedle nenávistného a jinak problematického obsahu. Nikdo z nich totiž nechce, aby byla jejich značka prominentně zobrazovaná uprostřed nějakých rasistických urážek. Kroky, které by vedly k ohrožení příjmů z inzerce, by tak akcionáři vnímali oprávněně velmi negativně.
Projev majitele Mety je tak možné chápat jako celkem mistrovskou hru na všechny strany. Trumpa a nastupující garnituru potěší tím, že se verbálně přihlásí k jejich politickému směřování a slíbí změny vycházející z jejich domnělých či reálných stížností na „cenzuru“.
Stejně tak je potěší přesunutím moderátorského týmu z Kalifornie (což je stát, který je více liberální) do Texasu (který je více konzervativní), i když Zuckerbergovo zdůvodnění tím, že to pomůže zmírnit obavy, že moderátoři obsahu budou jednostranní, je hloupé a nesmyslné – to, že někdo žije v Kalifornii, z něj automaticky nedělá socialistu, stejně jako obyvatelé Texasu nejsou automaticky MAGA (příznivci hnutí Make America Great Again, pozn. red.). Metu tento přesun nic nestojí a reálně to nebude znamenat žádnou velkou změnu, ale mezi příznivci Trumpa to bude vypadat dobře.
Jistá hra na jistotu
Pro akcionáře to znamená menší riziko toho, že Meta bude na kordy s Trumpovou administrativou, která vyjádřila poměrně otevřeně ochotu se se svými ideovými protivníky či v zásadě kýmkoli, kdo se jí znelíbí, soudit. Meta má také v USA na krku několik probíhajících soudních sporů, z nichž nejzásadnější je antimonopolní řízení započaté v roce 2021, které může vést až k rozdělení společnosti.
Soud je naplánovaný na duben a z pohledu federální vlády to není úplně jasný případ. Pokud by Trumpův nový šéf antimonopolního úřadu žalobu stáhl, znamenalo by to pro Metu významný oddech. Jakékoli kroky, které by k tomu mohly vést, tak akcionáře potěší.
Je také dobré podívat se na to, co to ono moderování obsahu, které se má „uvolnit”, vlastně je. Označit ho za “cenzuru“, jak to Zuckerberg udělal, je úplný nesmysl. Na platformách se objevuje celá řada obsahu, který tam z dobrých důvodů jejich provozovatelé nechtějí, protože ho tam nechtějí ani jejich uživatelé a – jak jsme si řekli – kazí image platforem jako dobrého místa pro umístění reklamy, tedy snižuje potenciální příjmy. Pokud by byl Facebook místem plným porna, krve a podvodů, asi by tam nikdo moc nechodil.
Statisticky je také porno a spam nejčastější typ obsahu, který je odstraňován. Je to vidět ze zpráv o transparentnosti, které podle nového evropského Aktu o digitálních službách (DSA) musí velmi velké digitální platformy zveřejňovat co půl roku. V posledním zprávě za období duben-září 2024 Facebook uvádí, že odstranil 49 361 368 příspěvků.
Nejčastěji zastoupenou kategorií je Spam (7,4 milionu) a nahota a sex (2,2 milionu), nenávistné projevy jsou až třetí (1,1 milionu), čtvrtá je šikana a obtěžování (915 tisíc). U dezinformací používá Facebook daleko častěji snížení dosahu (demotion), takto postupoval u skoro 19 milionů příspěvků právě ve spolupráci s ověřovateli faktů. Obecná chybovost automatické moderace je dle dat 7,47 procenta (napříč všemi typy obsahu).
Úspěšnost odvolání říká něco jiného než Zuck
Protože DSA umožňuje se proti krokům platformy odvolat, je zajímavé podívat se i na statistiky úspěšnosti takových kroků. U nenávistného obsahu bylo proti jeho odstranění podáno skoro 300 tisíc odvolání, úspěšných bylo 38 tisíc. Proti snížení dosahu obsahu, který byl označen ověřovateli faktů za dezinformaci, dostal Facebook přes 172 tisíc protestů, úspěšných bylo jen 5 440. Odvolání musí dle DSA řešit lidé a nikoli automat, takže se dá předpokládat, že zvládli posoudit i různé nuance, jako zda nejde o satiru či citaci někoho jiného (což jsou nejčastější chyby, které automat dělá).
Jde o čísla za půl roku a platná pro EU, ale je z toho vidět, že pokud Zuckerberg tvrdí, že při moderaci bylo „příliš mnoho chyb a příliš mnoho cenzury“, tak jeho vlastní data spíš ukazují opak.
Výsledkem celé bombastické “změny kurzu“ tak mohou být ve skutečnosti spíše kosmetické změny v USA a skoro jistě žádné změny v EU. Evropské regulační prostředí nedává za povinnost platformám využívat ověřovatele obsahu ani moderovat konkrétní obsah (s výjimkou čistě nezákonného), tedy „cenzurovat“. Cílem je „snižovat rizika“, tedy demonstrovat, že platformy mají nástroje, jak omezovat negativní dopady svého fungování na lidskou důstojnost, respektování soukromého života, ochranu osobncích údajů, svobodu projevu, volební procesy, veřejnou bezpečnost a občanský diskurz. Jak to samotné platformy zařídí, už je na nich, mohou experimentovat s různými postupy, což také řada z nich dělá.