Rekordně prosperující státní banka letos opět vydělá miliardu. Sázka na zbrojaře se vyplácí, říká její šéf

Říkáte, že ČEB není dotační agentura. Platí u vás stejné podmínky jako v komerčních bankách?

Jsme licencováni ČNB a musíme dodržovat určitá pravidla. V tomto ohledu jsme si s ostatními komerčními bankami rovni. Že nejsme dotační agentura, je pravidlo, kterého se držíme. Nechceme ztrácet peníze tím, že budeme dělat špatné úvěrové případy. Rozhodně nehodláme podporovat firmy, které nemají dostatečný kredit. A nedotujeme úroky. Ty naše jsou na úrovni komerčního bankovního trhu.   

V čem se tedy lišíte?

Lišíme se tím, že míříme na segmenty, které jsou komerčními bankami nebo některými z nich opomíjené. Po vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 mezi ně patří český obranný a bezpečnostní průmysl. V tom spočívá hlavní role ČEB.

Orientace na zbrojovky byla vaše iniciativa, nebo jste dostali pokyn od vlády?

Když jsem v březnu 2022 nastoupil do čela ČEB, podpora obranného průmyslu se doslova nabízela. Byla to jednoznačná společenská potřeba. Když jsem si to vytkl jako jeden ze strategických pilířů, byl jsem některými kolegy dotazován, jestli ČEB neplánuji přeměnit v jakousi vojenskou banku. Odpovídal jsem, že pomoc výrobcům zbraní a munice je přesně rolí, kterou by státem vlastněná exportní banka měla plnit. A to za situace, kdy komerční banky kvůli setrvačnosti svých interních politik tento segment financovat nechtějí.

Je cílem ČEB vytvářet zisk?

ČEB nebyla zřízena proto, aby generovala, nebo dokonce maximalizovala zisk. Je to dáno i tím, že nabídka našich produktů je oproti komerčním bankám omezená. Věnujeme se v podstatě jen úvěrům a garancím. A také nemáme tolik kapitálu. Ale vzhledem k tomu, že jsem dvacet let působil v komerčním bankovnictví, budu nejraději, když ČEB bude zdravě zisková, dynamičtější. Cíle máme růstové, jakkoliv nechceme komerčním bankám konkurovat. Přesto, že s nimi žijeme v symbióze a například vytváříme takzvané kluby (transakce v syndikátu s komerčními bankami – pozn. red.), jdeme do některých tržních mezer, jako právě v případě obranného průmyslu.

Do ČEB jsem přišel s představou, že si zaslouží reformu. Obrana a bezpečnost se před více než dvěma lety samy nabídly a dokonale zapadly do záměru, aby banka cílila na tržní mezery. Samozřejmě svoji strategii musíme dynamicky měnit podle toho, jak se mění okolí. 

Generální ředitel České exportní banky Daniel Krumpolc.|e15 Miroslav Belančin

Za vašeho více než dvouletého působení v čele ČEB se obchodní aktivity banky čtyřnásobně zvýšily. Kolik z toho činí spolupráce se zbrojaři?

Z obchodních případů uzavřených od roku 2022 tvoří obrana a bezpečnost čtyřicet procent. Tento průmyslový sektor je v Česku koncentrovaný do menšího počtu velkých hráčů. Postupně se zaměřujeme na malé a střední firmy. I proto, že stejně jako jiné banky máme určité limity, kolik můžeme půjčit jednomu subjektu, jedné velké ekonomické skupině. U mnohých klientů jsme už na stropu. Navíc českých podniků z této oblasti není tolik, abychom na nich postavili růst i v dalších letech. Ale ty, které podporujeme, si chceme udržet a věříme, že získáme nové.

Na přístup některých bank si stěžují výrobci zbraní a munice nejen z Česka, ale i z Francie, Německa a dalších evropských zemí. Bude se význam subjektů jako ČEB v Evropské unii zvyšovat?

Přístup komerčních finančních ústavů k obrannému průmyslu se mění a tím se role bank našeho typu v Evropě upozaďuje. Ale stále je důležitá. Zdaleka ne všechny komerční banky jsou vůči producentům zbraní, munice nebo bezpečnostních systémů vstřícné. A dostatečné nejsou ani objemy prostředků, jimiž tento segment podporují. V současnosti by potřeboval raketový růst.  

Co s tím?

Růstu pomůže naše spolupráce s Národní rozvojovou bankou (NRB), s níž vytvoříme státní bankovní skupinu a společně tak lépe naplníme potřeby firem všech velikostí. NRB je totiž orientovaná spíše na menší lokální firmy, oproti tomu my podporujeme spíše větší exportní společnosti.   

ČEB je ryze česká a státem vlastněná banka. V čem je to přínosné?

Úspěšné příběhy podnikatelů a celé ekonomiky se skládají z řady aspektů. My jsme jen jedním z nich. Když jedou exportéři do zahraničí nabízet své produkty a služby, poskytujeme jim renomé státem vlastněné finanční instituce, která má investiční rating na úrovní České republiky. Tím dotváříme kredibilitu daného vývozce a jeho nabídky zejména u mimoevropských zákazníků. ČEB také pomáhá českým investorům v zahraničí. Další nesporná výhoda ČEB spočívá i v tom, že jsme malá a flexibilní instituce, která dokáže velmi rychle rozhodovat o úvěrových případech. Rozhodujeme tady v Česku. Nemusíme nic posílat do „zahraniční centrály“.

Generální ředitel České exportní banky Daniel Krumpolc|e15 Miroslav Belančin

Kde kromě obrany a bezpečnosti vidíte další příležitosti?

Nyní se nám otevírají příležitosti v oblasti ESG (Environmental, Social, Governance, pozn. red.), tedy v evropských pravidlech o udržitelném rozvoji a sociálních dopadech průmyslové výroby. Vlastníci velkých bank a jejich zahraniční centrály tato pravidla velmi podporují a cílí na ně. Tím ale zároveň limitují své dcery v různých evropských zemích. Týká se to nejen přístupu k obrannému a bezpečnostnímu průmyslu, ale i k výrobcům například takzvaného zboží dvojího určení pro civilní i vojenské účely. Také do těchto tržních mezer by ČEB mohla vstupovat, stejně jako do oblastí digitalizace či ekologizace výroby. Mohou to být zpracovatelé surovin, cementárny a další odvětví, bez nichž si ekonomika neporadí, a přitom musejí projít určitou transformací. Ale potřebují na ni více času, než po nich požadují jejich banky.  

Proč jsou podle vás komerční banky omezeny korporátními politikami svých zahraničních vlastníků?

Nechci je kritizovat. Je právem vlastníků rozhodovat o svých prostředcích. Nikdo by jim neměl nic nařizovat, maximálně na ně mohou evropské nebo národní orgány apelovat. Faktem nicméně zůstává, že ryze českých bank na domácím trhu moc není. A ty zahraniční se mohou na pravidla ESG odvolávat a snažit se tak zdůvodňovat svoji odmítavou politiku vůči výrobcům zbraní a munice. Pak vznikají příležitosti právě pro instituce, jako je ČEB.

Nový eurokomisař Jozef Síkela nominovaný českou vládou dostal na starosti rozvojové trhy, což může pomoci podnikatelům. Podpořili byste vývozy do Afriky nebo Jižní Ameriky?

Většina našich obchodních případů se týká západní Evropy. Zaměření ČEB spočívá v podpoře firem s vysokou přidanou hodnotou, což jsou zpravidla ty, jejichž výrobky se už osvědčily právě v západní Evropě. Je to základ budoucí zdravé a konkurenceschopné české ekonomiky. Oproti tomu například některé africké trhy jsou kreditně velmi těžko uchopitelné, a to z důvodů politických rizik. Ta mohou hrát negativní roli především při velkých víceletých zakázkách. Nakládáme s penězi daňových poplatníků a musíme se chovat obezřetně. Vždy záleží na konkrétní exportní transakci, její struktuře, kreditní kvalitě dodavatele i odběratele a konkrétním teritoriu.

Historicky ale byla ČEB založena státem na podporu investičních celků.

To bylo v roce 1995. Od té doby se změnil trh, prostředí i role bank našeho typu. Přelomem z poslední doby je úprava zákona, která nám od předminulého roku umožňuje podobně jako jiným evropským exportním bankám podporovat více firem. Ke schválení úvěru nyní stačí, aby daný subjekt měl alespoň 25procentní podíl vývozu. To je obrovská změna, protože doposud jsme mohli financovat jen podepsané exportní kontrakty.

Nyní jde v legislativním procesu do finále další důležitá úprava zákona, podle něhož poskytujeme naše produkty (zákon č. 58/1995 Sb., pozn. red.). Budeme moci financovat i české exportující firmy, jejichž zahraniční odběratel působí v Česku, jako tomu bude třeba u korejské KHNP při dostavbě bloků v Dukovanech. Dosud muselo zboží překročit českou hranici. To je dobrá zpráva také pro podniky, které své výrobky a služby dodávají zahraničním odběratelům na území České republiky v rámci strategických projektů v oblasti obrany a bezpečnosti nebo nových technologií.   

Úvěrovali byste projekty českých podniků na Ukrajině?

V tuto chvíli ne. Je to riziko se všemi aspekty válečného konfliktu, což je pro ČEB jako regulovanou banku neuchopitelné. Určité řešení v tomto ohledu nabízí státní pojišťovna EGAP a její program v rámci Fondu Ukrajina.

Jaké očekáváte výsledky za letošní rok?

Loňský zisk před zdaněním by měl být zhruba stejně velký jako ten předloňský. Očekáváme, že to bude kolem jedné miliardy korun. Prospívají nám externí faktory, došlo i k určitému benefitování z minulosti. A přidali jsme k tomu nové obchodní aktivity. Netýkají se jen obranného a bezpečnostního průmyslu, ale i energetiky, strojírenství nebo dopravní infrastruktury. Nicméně ještě jednou zdůrazňuji, že účelem ČEB není maximalizace zisku. Naší hlavní ambicí je, abychom podporovali české firmy a zároveň nemuseli žádat vládu o dotace na provoz, ale uživili jsme se sami.

Zdroj Zde