Krátkodobá nezaměstnanost: Pojištění a daně. S čím pomůže registrace na Úřadu práce ČR?

Krátkodobá nezaměstnanost může postihnout každého. Jaké daňové dopady má nezaměstnanost během roku? 

Během nezaměstnanosti je vhodné se registrovat na úřadu práce. Při splnění podmínky pojištění v rozsahu 12 kalendářních měsíců v posledních dvou letech totiž vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti. Občané mladší 50 let mohou podporu v nezaměstnanosti pobírat maximálně 5 měsíců, lidé ve věku 50 let až 55 let potom 8 měsíců a lidé starší 55 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti až 11 měsíců.

Nezaměstnanost během roku znamená daňový přeplatek

Po dobu nezaměstnanosti neplyne příjem, u kterého by bylo možné uplatnit měsíční slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun. Občané, kteří budou část roku 2024 v evidenci na úřadu práce, a během roku zaplatí alespoň nějakou částku zálohové daně z příjmu, budou mít nárok na daňový přeplatek. V ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání za rok 2024 se totiž uplatní roční sleva na poplatníka ve výši 30 840 korun bez ohledu na počet měsíců zaměstnání. Například za období dvouměsíční nezaměstnanosti může vzniknout nárok na daňový přeplatek až ve výši 5 140 korun.

I nezaměstnaní podávají daňové přiznání

Nezaměstnanost koncem roku samozřejmě automaticky nezbavuje daňových povinností. V případě práce pro dva zaměstnavatele současně začátkem roku nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti během roku je nutné podat za rok 2024 daňové přiznání, přestože zakončí daňový poplatník kalendářní rok na úřadu práce a následně v době vyplňování daňového přiznání bude stále nezaměstnaný.

Kdy platí zdravotní pojištění stát?

Za občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát. Nezaměstnaní občané, kteří se neevidují na úřadu práce, musí počítat s tím, že budou v počítačovém systému své zdravotní pojišťovny vedeni jako osoby bez zdanitelných příjmů. Všechny OBZP přitom mají povinnost si platit zdravotní pojištění jako samoplátci, za každý celý kalendářní měsíc v roce 2024 potom v částce 2 552 korun.

Změna zdravotní pojišťovny a registrace na úřadu práce

Jedním ze základních práv všech pojištěnců je možnost změnit jednou za 12 kalendářních měsíců zdravotní pojišťovnu a to ve dvou zákonných termínech: od 1. ledna nebo od 1. července. Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je nutné podat nejpozději tři měsíce před požadovaným termínem. Změnit zdravotní pojišťovnu přitom mohou i pojištěnci, kteří jsou aktuálně nezaměstnaní. Podmínkou není ani registrace na úřadu práce.

Sociální pojištění se neplatí

Nezaměstnaní občané sociální pojištění neplatí, ať už se registrují na úřadu práce či nikoliv. Evidence na úřadu práce se však v zákonném rozsahu započítává pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění. I s ohledem na budoucí důchodové nároky je vhodné se registrovat na úřadu práce i kvůli relativně krátkodobé nezaměstnanosti.

Problém dlouhodobé nezaměstnanosti

Krátkodobá nezaměstnanost nemá v zásadě negativní vliv na výpočet starobního nebo invalidního důchodu. Dlouhodobá nezaměstnanost však ano. Pro přiznání starobního důchodu i invalidního důchodu totiž musí být získána alespoň minimální doba pojištění. Evidence na úřadu práce se přitom započítává v omezeném rozsahu. V případě dlouhodobé nezaměstnanosti tak nemusí být starobní nebo invalidní důchod vůbec přiznán.

Minimální doba pojištění

Pro přiznání řádného starobního důchodu musí být získána doba pojištění v rozsahu alespoň 35 let. U předčasného důchodu se minimální doba pojištění zvyšuje od října letošního roku na 40 let, takže zejména předčasný důchod nebude v budoucnu při dlouhodobé nezaměstnanosti vůbec přicházet do úvahu.

U invalidního důchodu se minimální doba pojištění liší dle věku, například občané starší 28 let musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu pěti let v posledních deseti letech. Lidé starší 38 let splní podmínku pro přiznání invalidního důchodu i při získání doby pojištění alespoň v rozsahu deseti let v posledních dvaceti letech.