#zesvěta: Novináři v Gaze. Apple využívá „krvavé minerály“. Západní banky v Rusku
V Gaze bylo od října minulého roku zabito 97 novinářů či pracovníků z médií. Kolumbijské bezpečnostní složky chtějí využívat tamní ženy jako informátorky, to však ohrožuje jejich životy. Kongo viní společnost Apple z používání „krvavých minerálů“ ve svých výrobcích. Západní banky stále působí v Rusku a odvádí tam na daních stovky milionů eur.
Od začátku konfliktu v Pásmu Gazy bylo zabito víc než 35 tisíc Palestinců, mezi nimi nejméně 97 novinářů či pracovníků médií. Informovala o tom novinářská organizace Committee to Protect Journalists (CPJ). Tato platforma prověřuje všechny zprávy o žurnalistech a zaměstnancích médií, kteří byli ve válce zraněni, zabiti nebo jsou pohřešováni. Izraelské obranné síly (IDF) podle zprávy agentury Reuters v říjnu 2023 tiskovým agenturám Reuters a Agence France Press oznámily, že nemohou zaručit bezpečnost jejich novinářů působících v Pásmu Gazy. Informovaly o tom poté, co agentury požadovaly ujištění, že jejich reportéři nebudou terčem izraelských útoků.
Kolumbie se už od roku 2021 potýká s femicidou, genderově podmíněným násilím namířeným proti ženám. Konkrétně jde především o obec Tibú, nacházející se nedaleko hranic mezi Kolumbií a Venezuelou. Vlna genderově podmíněného násilí postihla region před třemi lety. Více než tucet žen bylo zabito, další zmizely, mnoho jiných bylo ohroženo či dokonce vysídleno ze svých obydlí. Tragédie způsobil plán tamních bezpečnostních složek využít kolumbijské ženy k infiltraci kolumbijských povstaleckých skupin. Mediální organizace InSight Crime přináší příběhy několika žen, které bezpečnostní složky zkoušely naverbovat. Nabízely jim především peníze. Jedna z nich spolupráci odmítla, povstalecké skupiny ji přesto obvinily z kolaborace s bezpečnostními službami, následně jí vyhrožovaly a unesly ji. Kolumbijka nakonec musela odejít ze svého domova v Tibú.
Kongo obvinilo společnost Apple, že ve svých produktech využívá „krvavé minerály“ z východu země, zmítaného válkou. Má jít o „nezákonně vytěžené“ nerosty z regionu, kde se válčí, uvedli právníci zastupující tuto africkou zemi. Americké firmě poslali formální oznámení s varováním, že pokud bude Apple v činnosti pokračovat, budou následovat další právní kroky. Suroviny, jako je cín, tantal či kobalt, jež společnost potřebuje, neboť jsou klíčové pro výrobu jejich produktů, jsou často těženy ozbrojenými skupinami a v nestabilních oblastech, mnohdy za použití nucené práce.
Západní banky působící v Rusku loni zaplatily Kremlu na daních víc než 800 milionů eur (přibližně 20 miliard korun). Jde o čtyřnásobný nárůst oproti úrovni před válkou v Ukrajině. Banky se takto činily navzdory slibu, že po ruské invazi do Ukrajiny minimalizují své působení v Rusku, píše web Financial Times a dodává, že jde o příklad toho, jak zahraniční společnosti zůstávají v Rusku a pomáhají Kremlu udržovat finanční stabilitu navzdory západním sankcím. V případě bank se z těch evropských především jedná o rakouskou Raiffeisen Bank International, italskou UniCredit, nizozemskou ING a německé Commerzbank či Deutsche Bank.
Energetické firmy v Evropě využívají technologii, která skrývá jimi vypouštěné emise. Novináři, aktivisté i výzkumníci díky satelitním snímkům dokáží sledovat emise ropných a plynárenských společností. Ty však začaly momentálně využívat novou technologii, která by sledování emisí mohla zkomplikovat a zabránila by vědcům najít místa, kde dochází ke spalování plynu, jež společnosti nemohou prodat či zachytit. Problém popisuje web Follow The Money. Při spalování zemního plynu se uvolňuje CO2 a toxické látky. Energetické podniky ale začaly kolem míst spalování stavět konstrukce bránící výzkumníkům identifikovat lokalitu, kde tento proces probíhá.
Pašování lidí přes Mexiko narůstá, v posledních letech tudy prošly desetitisíce Dominikánců putujících do USA. Organizace International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ) spolu s dalšími novináři z Latinské Ameriky, USA i Evropy dokumentovala osudy téměř 19 tisíc migrantů, cestujících na hranici Spojených států přes Mexiko za velmi nebezpečných podmínek. Jde hlavně o obyvatele Dominikánské republiky. Pašování lidí přes hranice se v této části světa už pár let věnují také kartely a skupiny organizovaného zločinu. Mexiko se navíc pokouší omezit rekordní počet osob procházejících přes jeho území. Migranti jsou tak nuceni hledat nebezpečné způsoby cestování přes Mexiko k americké hranici. Odhaduje se, že pašerácký byznys dnes kartelům přináší miliardy dolarů ročně.
Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Profimedia
Více zde | Podnikat od 500 Kč ? – ANO