Český přijímačkový dril pojede dál. Příští rok z toho může být ještě větší ostuda

Je to problém, který letos neodezní. Pachuť z aktuálního nedostatku míst na středních školách se může rozlít na nová místa. Příští rok podstoupí patnáctiletí Češi další zkoušku. Z té se zrovna stresovat nemusejí, to spíš ale všichni ostatní, kteří chtějí v této zemi žít.

Po tříleté pauze proběhne v dubnu 2025 standardizované mezinárodní testování s názvem PISA, které má zasadit schopnosti českých žáků do světového kontextu. Minulé testování ukázalo další úbytek žáků, kteří jsou schopni vykázat alespoň základní úroveň dovedností. Na propadu se podle Národní zprávy PISA 2022 podílela i pandemická situace, kdy vláda sáhla mimo jiné k dlouhému uzavření škol. Pandemie je minulostí, to ale ještě nezakládá důvody k optimismu ze stavu školství.

Testy PISA z oblasti porozumění textu, matematiky a přírodních věd proběhnou za situace, kdy se bude hlásit na střední školy další silný populační ročník. Proto i příští rok budou intelektuální kapacity dětí i rodičů plně zaměřeny na úspěšné složení té jednotné přijímací zkoušky sloužící jako síto maturitních ambicí. Jak ostatně řekl v rozhovoru pro nový videopořad e15 FLOW učitel Daniel Pražák, téma přijímaček se pro některé rodiče stává klíčovým už při přechodu dětí na druhý stupeň základní školy.

Takový důraz na přípravu na jediný typ testu ale není zárukou rozvoje těch dovedností, na které se zaměřuje PISA. Tedy dle oficiální zprávy na řešení problémů a orientaci v kontextu reálného světa: například správnou interpretaci grafů. Zatímco přijímačky jsou založené hlavně na znalostech, testy PISA ověřují dlouhodobé budování gramotnosti. Nejde ale o jediný jejich výstup, který stojí za pozornost.

„O přijímačkách mluvíme až ve chvíli, kdy se to dotklo Prahy.“ Podívejte se na rozhovor s učitelem Danielem Pražákem:

Rozhovor s Danielem Pražákem pro pořad Flow • e15

Už teď lze očekávat, že v jiném sledovaném hledisku zůstane Česko neponaučeno. Pokud hodnotící zpráva PISA 2022 konstatovala, že v našem státě závisejí školní dovednosti dětí v nadprůměrné míře oproti ostatním zemím na rodinném zázemí, nejbližší roky na tom kvůli přijímačkovému přetlaku sotva něco změní k lepšímu. Rodina, která si nemůže dovolit platit přípravné kurzy a doučování, nemůže často na přijetí na maturitní obor ani pomýšlet. I to je důvod, proč například vedoucí komunikace informačního centra o vzdělávání EDUin Pavla Lioliasová neočekává posun ve snižování vlivu rodinného zázemí na školní dovednosti dítěte.

Zajímat se budou i Němci

To ještě nemusí znamenat, že české děti v testech PISA vykážou horší dovednosti než v roce 2022. Pokud by aktuální přijímačkový dril nakonec přispěl k jejich zlepšení, byl by to mimo jiné zajímavý příspěvek do debaty, která rezonuje v celé Evropě a točí se kolem otázky: Co se školstvím v 21. století? Podle listu The Economist je značně palčivá i v Německu, které řeší, proč jsou výsledky tamních dětí v testování PISA tak špatné a jak uspět v blížícím se reparátu. Německo z testování PISA vychází hůře než Česko, které si vede stále ještě nadprůměrně dobře.

Economist německou situaci dává mimo jiné do kontextu snahy děti zbytečně nestresovat. To ale vůbec není případ Česka, které pro své děti vytyčilo kvůli situaci s přijímačkami cestu potu a slz. Pokud by nakonec testy PISA 2025 dopadly pro Česko solidně, ještě silněji by v nejateističtější zemi světa mohlo zakořenit místní pojetí dědičného hříchu, které zní: „Také jsme to neměli jednoduché, proč mladým cokoliv ulehčovat?“

Faktem je, že současní patnáctiletí budou muset dřít na svém vzdělání výrazně usilovněji než řada dříve narozených. A to je pak ještě čeká hledání místy stále nedostupnějšího bydlení. Nedostatek důvodů ke stresu proto u nich rozhodně nehrozí, i když v dlouhodobějším horizontu tyto problémy vyšumějí samy s tím, jak v Česku klesá porodnost na rekordně nízké hodnoty. To ale nakonec způsobí problémy i těm generacím, které budou chtít spoléhat na peníze vyplácené z české důchodové pyramidy.