Nové limity u pracovních dohod: Později a jinak, schválili poslanci
Omezení dohod o provedení práce (DPP), které mělo začít platit od letošního července, se odkládá. Poslanci navíc rozhodli, že pravidla, která začnou platit od příštího rok, budou odlišná od těch původně schválených.
V současnosti – a tedy až do konce letošního roku – se dohoda o provedení práce využívá pro přivýdělky do 300 hodin za kalendářní rok s měsíční odměnou do 10 tisíc korun. Do této částky se nemusí odvádět zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Jestliže navíc pracovník podepíše se zaměstnavatelem takzvaný růžový formulář, může uplatnit i daňové slevy.
Pokud má pracovník více dohod u více zaměstnavatelů a u všech DPP se vejde do limitu 10 tisíc, neplatí pojištění, ani když si v součtu vydělá několik desítek tisíc korun měsíčně.
A to je právě důvod, proč chce stát zavést limity: aby do státního rozpočtu přiteklo více peněz, a také aby dohodáři měli v budoucnu vyšší důchod, protože odvedou více na sociální pojištění.
Jak se měly změnit limity pro dohody o provedení práce?
Podle novely, kterou vláda prosadila loni v rámci konsolidačního balíčku, měly od letošního července existovat dvě hranice pro povinnost odvádět pojistné z dohod o provedení práce:
- pro zaměstnance, který na DPP pracuje jen u jednoho zaměstnavatele, měl být limit 25 % průměrné mzdy (tedy 10 500 Kč v roce 2024),
- pro zaměstnance, který má souběžně více DPP u různých zaměstnavatelů, měl být limit 40 % průměrné mzdy (tedy 17 500 Kč v roce 2024).
Veškeré výdělky dohodářů měla od zaměstnavatelů evidovat Česká správa sociálního zabezpečení a v momentě, kdy by se v úhrnu limit překročil, museli by zaměstnavatelé i pracovníci platit pojistné.
Nastavení nových limitů a povinností však hodně kritizovali daňoví a právní experti i zástupci zaměstnavatelských svazů. Upozorňovali, že zaměstnavatelé nebudou vědět, kolik je bude zaměstnanec na dohodu vlastně stát. Nedozví se, kolik dohod má. A zjistí to od sociální správy až třeba ve chvíli, kdy už pro ně pracovat nebude. Přesto ale za něj budou muset dodatečně odvádět pojistné.
„V praxi by to výrazně zkomplikovalo mzdovou evidenci a v některých ohledech by změny byly v podstatě neproveditelné,“ upozornila například Komora daňových poradců ČR.
Jak se nakonec změní limity pro dohody o provedení práce od roku 2025?
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka proto přišel s pozměňovacím návrhem, který teď poslanci schválili. Ještě ho musí potvrdit senátoři, komplikace se však nečekají.
Nová pravidla tak nakonec začnou platit až od 1. ledna 2025 a v odlišné podobě. Zaměstnanec si v každém měsíci určí jednu hlavní, takzvanou oznamovanou dohodu, kterou pak zaměstnavatel nahlásí na sociální správu – vlastně si ji zarezervuje. Limit této hlavní dohody nemá přesáhnout 25 procent průměrné mzdy (aktuálně 10 500 Kč) a zaměstnavatel bude vědět, že z ní nebude odvádět pojistné, ale pouze srážkovou nebo zálohovou daň ve výši 15 procent jako dosud.
Systém rezervace bude možné kontrolovat v systému sociální správy. Zaměstnavatelé tak uvidí, že už tam je (či není) nějaká dohoda zarezervovaná. Bude to fungovat asi podobně jako systém uplatňování slev na pojistném za zkrácené úvazky, který odstartoval od loňského roku a zaměstnavatelé už s ním umí pracovat.
U ostatních (předem neoznámených) dohod se bude odvod pojistného posuzovat buď jako zaměstnání malého rozsahu, kdy je příjem nižší než 4000 korun měsíčně a pojistné se neodvádí, nebo jako standardní zaměstnání s povinným placením pojistného.
Vyšší (25%) limit u zarezervované dohody bude zaměstnavatel moct uplatňovat do doby, než zaměstnanec ukončí tento režim nebo ukončí dohodu.
Schválená novela myslí i na to, aby nedocházelo z různých důvodů k „blokaci“ zaměstnance zaměstnavatelem. Tento režim tak může na žádost zaměstnance ukončit i sociální správa, pokud jí zaměstnanec doloží ukončení dohody s daným zaměstnavatelem.
Podle expertů sice schválený návrh zdraží firmám brigádníky, a ti si navíc vydělají v případě více dohod méně peněz, ale aspoň má jasná pravidla na rozdíl od toho původního.
„Tento kompromisní návrh by mohl být v praxi proveditelný a pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance předvídatelný. Ukazuje se, že naše systematická společná snaha a hlavně dostatečná odborná diskuze, po které jsme volali, nakonec přinese ovoce,“ pochvaluje si schválení nových pravidel Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Jedna novinka v původně schváleném návrhu zůstává: už od letošního července budou muset zaměstnavatelé všechny dohody o provedení práce povinně hlásit České správě sociálního zabezpečení.
Jaké změny o dohod už platí?
Některá pravidla pro dohody se změnila už v předchozích měsících. Stát je více posouvá ke klasickému pracovnímu poměru, zároveň z nich chce vybrat více peněz.
Už od letošního ledna mají dohodáři nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích dvanácti měsících aspoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Když to firma odmítne, musí písemně sdělit, proč žádosti nevyhoví.
Pracovníci na dohodu si také můžou dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor. Zaměstnavatel jim musí poskytnout pracovní volno, i když bez nároku na peníze. A od ledna mohou čerpat i dovolenou. Vypočítává se tak, jako by dohodář pracoval na poloviční úvazek. Za odpracování každých 20 hodin mu vznikne právo na zhruba jednu a půl hodiny dovolené.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO