Odbory zoufale hledají úspěch v náruči ANO

Odboráři svolali na 21. květen do Prahy na Malostranské náměstí demonstraci na protest proti chystaným změnám v zákoníku práce a proti důchodové reformě. Nemusíme si dělat velké iluze o skutečném účelu: Jde o ryze politickou věc, která má před volbami posílit opoziční strany. Ve druhém plánu vidíme snahu odborů znovu se etablovat po sérii skandálů a neúspěchů. 

Nejprve k politice. Odborářům podle jejich prohlášení na sociálních sítích vadí zkracování výpovědní doby, rušení zaručených mezd, prodlužování zkušební doby, a hlavně možné propouštění bez důvodu, které se snaží prosadit ODS a TOP 09. Další série výtek míří na věci související s důchodovou reformou, jako třeba prodlužování věku pro odchod do důchodu.

Pro svou akci si vybrali Malostranské náměstí poblíž sněmovny a ohlásili na ni dva tisíce lidí. Je to skromné číslo, třeba předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo minulý týden v podcastu Chuť moci oznámil, že za úspěch by považoval účast několika desítek tisíc lidí.

Stejný Ďurčo, který ve stejném podcastu fakticky vyzval odboráře, aby volili opoziční strany. Konkrétně řekl, že jemu osobně ve sněmovně chybí sociální demokracie, a kdyby si měl nyní vybrat, volil by politické hnutí ANO. To už je čistá politika, která z osob organizovaných v odborech činí opoziční voličskou základnu, aniž by Ďurčo respektoval odboráře, kteří z různých, třeba i dobrých důvodů volí některou ze stran koalice.

Přičtěme si k tomu načasování do vrcholící předvolební kampaně, slova o tom, že se odboráři z blízkého náměstí chtějí vydat i ke sněmovně, aniž by chtěli prozradit podrobnosti takové nezákonné akce, nebo rétoriku shodnou s narativy hnutí ANO („důchodová reforma není reforma, jde jen o parametrické změny“) a dostaneme obraz Babišova béčka, shodou okolností maskovaného za odborářské bossy.

Ti ostatně spojení s politikou ani příliš neskrývají. Podle svého aktuálního prohlášení věří, že akci podpoří i opoziční strany, jen si budou muset dát pozor, aby to nedopadlo jako loni v listopadu, kdy z celorepublikové stávky a manifestace zbyla jen pachuť účasti proruských dezinformátorů. „Jde o akci ČMKOS a věřím, že se připojí také další subjekty a jednotlivci,“ uvedl šéf odborů Josef Středula. A my si můžeme být jisti, že si to „subjekty a jednotlivci“ ujít nenechají.

Sám Středula hraje životně důležitou hru. Odborářskou misi „provařil“ v poslední době několikrát. Nepovedlo se mu vyvolat protestní odezvu veřejnosti, v čemž ho opakovaně trumfli i obskurní lídři jako Ladislav Vrábel nebo strana PRO Jindřicha Rajchla. Má za sebou skandál s neplacením příspěvků a opětovnou volbu do čela konfederace. Svou podporou Danuše Nerudové v prezidentské volbě naštval spoustu odborářských bossů, kteří se kolem něho pohybují. Sice to nestačilo na jeho sesazení, jestřábi, jako je třeba zmíněný „kovák“ Ďurčo, ale číhají. Středulovy eskapády označili za stín, který na odbory padl, a čekají, jak si povede dál.

Pokud by Středula znovu neuspěl, už by ho nejspíš nespasilo nic. Odbory neprožívají šťastné období a vyvést je z marasmu může jen velký úspěch v nátlakových akcích. Středula to dobře ví a spojil s nimi svůj další osud. Plus po letech faktického spojení se sociální demokracií nyní sází na hnutí ANO. Pro jeho souputníky je snadné vyčkat: Když neuspěje, končí. Oni si pálit prsty nemusí.

Autor je spolupracovník redakce