Spor o vyšší zdanění vína přitvrdily následky mrazů. Až na lidovce chce vláda výjimku zrušit
Už jen tři týdny zbývají vládě, aby po dlouhých měsících planého dohadovaní politiků, pěstitelů vinné révy, zdravotníků, daňových odborníků a celníků rozhodla o spotřební dani na takzvané tiché víno. Donedávna se zdálo, že KDU-ČSL ustoupí tlaku občanských demokratů, TOP 09, STAN a Pirátů, kteří hodlají daňovou výjimku pro jediný alkoholický nápoj prodávaný v Česku zrušit. Po vyčíslení ztrát, které na vinohradech způsobily silné mrazy, ale lidovci otočili. K odpůrcům vyššího zdanění vína se přidala opozice.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, aby se spor uzavřel tento měsíc. Tedy ještě před červnovými volbami do Evropského parlamentu, po nichž bude kabinet zaměstnávat především výběr vhodného kandidáta na českého eurokomisaře.
„Nebráním se politické debatě o výši sazby, ale udržovat v době úspor daňovou výjimku u alkoholu není obhajitelné. Navíc tím z rozpočtu dotujeme hlavně zahraniční výrobce,“ řekl Stanjura.
V Evropské unii jsou pouze tři země, které většinu vína včetně levného krabicového dovážejí a přitom ho nedaní. Kromě Česka, které importuje 73 procent vína, je to Lucembursko a Německo. U obou zemí je dovoz tohoto nápoje nižší, v případě Německa činí 54 procent.
Zrušení daňové úlevy pro víno už dřív podpořili TOP 09, STAN a Piráti. „Víno je alkohol jako každý jiný, není důvod, aby mělo jako jediné výjimku,“ uvedla poslankyně hnutí Starostové a nezávislí Hana Naiclerová.
Tiché víno by uskupení zatížilo stejnou sazbou spotřební daně jako šumivé víno, u něhož se odvádí 23 korun a 40 haléřů za litr. Úlevu by podle Naiclerové měli malí vinaři, kteří by hradili jen polovinu. Rezort financí předložil čtyři návrhy daně, a to 23,40 koruny za litr a tři další snížené o pětadvacet, padesát a pětasedmdesát procent.
I místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za Piráty Olga Richterová by daňové předpisy na trhu s alkoholickými nápoji narovnala. „Nevidím důvod pro nesystémovou výjimku,“ míní.
Spor současné vlády o tiché víno začal už při debatách o konsolidačním balíčku, v němž se zrušení výjimky doporučované Národní ekonomickou radou vlády a dalšími experty nakonec neobjevilo. Tuto skutečnost po zveřejnění úsporných kroků loni v květnu kritizovala řada ekonomů. Následně vznikla pracovní skupina zástupců ministerstev zemědělství, zdravotnictví a financí a také představitelů tuzemských pěstitelů a výrobců vína. Do konce roku se ale na jasném stanovisku neshodla.
Šéf rezortu zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zavedení spotřební daně na víno ještě minulý měsíc připouštěl. Po silném ochlazení, které zničilo většinu předpokládané úrody ovoce, ale změnil názor. „S ohledem na dopady katastrofálních mrazů i na vinařský sektor, zvláště v Čechách, považuji pokračující debatu nad zavedením spotřební daně na tiché víno za hazard s celým sektorem zvláště malých a středních vinařů,“ prohlásil začátkem týdne.
S argumenty lidovců souhlasí opoziční hnutí ANO. „Udělat z České republiky skoro jedinou vinařskou zemi v EU, která zatíží tiché víno spotřební daní, je vyloženě nekompetentní návrh,“ tvrdí šéfka poslanců ANO Alena Schillerová, která byla v minulých sněmovních volbách lídryní hnutí v Jihomoravském kraji.
Svaz vinařů odhaduje škody na vinicích na více než dvě miliardy korun. V Čechách, kde jsou čtyři procenta registrovaných vinic v ČR, ztráty dosahují 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu.
VIDEO: K dani z tichého vína hovoří prezident Svazu vinařů Martin Chlad
K dani z tichého vína hovoří prezident Svazu vinařů Martin Chlad. • Jiří Nováček