Revoluce v benefitech se s konsolidačním balíčkem nekoná, firmy si je ale musejí hlídat

Loňský podzim přinesl firmám a zaměstnancům obavy ohledně možných dopadů vládního konsolidačního balíčku na pracovní nepeněžní benefity. Ačkoliv od letošního ledna na nepeněžní zaměstnanecké výhody nakonec dopadá nový limit pro daňové osvobození na straně zaměstnance do výše 21 983 korun ročně, většina personálních agentur se shoduje, že velké zemětřesení v této oblasti novela nepřinesla. Firmy tak volnočasové benefity ve velkém neruší, mají s nimi jen více papírování. 

Podle průzkumu agentury Hoffmann Personal mezi 273 personalisty výrobních, velkoobchodních a logistických firem, které zaměstnávají dohromady přibližně 145 tisíc lidí, muselo firemní benefity upravit přibližně 15 procent firem. Jde tedy o mnohem menší počet subjektů, než původně personalisté očekávali. 

To, že k plošnému rušení nebo omezování zatím nedošlo, potvrzuje i průzkum agentury Grafton Recruitment. Ve stávající výši podle ní zachovala benefity více než polovina zaměstnavatelů, ke snížení sáhlo kolem 28 procent firem. Na otázky agentuře odpovídalo přes 1500 respondentů.  

„Letošní průzkum benefitů navíc ukázal, že rozdíl mezi tím, co zaměstnanci v oblasti benefitů chtějí, a tím, co od zaměstnavatelů skutečně dostávají, zůstává bohužel i nadále velký, a to napříč všemi sledovanými obory,“ říká ředitel Grafton Recruitment Martin Malo. Přesnější cílení na zájmy zaměstnanců přitom podle něj může v náboru zajistit výraznou konkurenční nabídku. 

Podle HR ředitelky společnosti Pluxee – dřívější Sodexo Benefity – Martiny Machové budí největší vášně úpravy volnočasových zaměstnaneckých výhod. „Tato oblast vnáší do systému komplikace. Jednak se zavedl souhrnný limit, do kterého toto plnění nepodléhá zdanění, a zadruhé je problém rozlišit, co se do něj počítá a co nikoli,“ říká. Současně dodává, že firmy nyní musejí o nastavení svého benefitního mixu více přemýšlet, a to právě kvůli limitu pro osvobození benefitů pro volný čas. „Ve všech firmách se musí zavádět jejich evidence a část z nich právě kvůli tomuto limitu benefity omezila,“ vysvětluje. 

Zkušenosti firem oslovených redakcí e15 se liší, například potravinový řetězec Penny podle mluvčího Tomáše Kubíka k omezení benefitů nepřistoupil. „Upravili jsme jen některé dílčí aspekty, například odměnu za doporučení, kterou původně zaměstnanci dostávali v benefitních bodech, dostávají nově do mzdy,“ říká. Řetězec současně hlídá jejich celkovou výši a v případě, že zaměstnanec překročí zákonem stanovenou částku, přesah dodaňuje. Ani konkurenční řetězec Lidl zatím k úpravě benefitů nepřistoupil, podle mluvčí Elišky Froschové Stehlíkové ale změny chystá. Dojít by k nim mohlo během tohoto roku, konkrétní detaily ale zatím diskont zveřejňovat nechce. 

Ke značné úpravě benefitů musel naopak přistoupit český výrobce kabelek a peněženek Vuch. „Kvůli novele jsme museli některé benefity zrušit, některé osekat a zaměstnancům své kroky podrobně vysvětlit,“ říká HR ředitel Josef Jankovský. Konsolidační balíček podle něj značně omezil manipulační prostor jak pro vymýšlení nových zaměstnaneckých výhod, tak pro vylepšování těch stávajících. 

Podle finančního ředitele dodavatele zemědělské techniky Agromex Tomáše Vrzaly přišly s novelou firmy o část nástrojů, jak motivovat zaměstnance. „Konsolidace veřejných financí by měla být spíše zaměřena na hledání úspor na straně výdajů než na hledání dodatečných příjmů v přímých daních. Vyšší přímé zdanění omezuje investice a motivaci,“ myslí si. 

„Dopad konsolidačního balíčku vidíme i ve zvýšené administrativě v souvislosti se sledováním stropu nepeněžních benefitů u jednotlivých zaměstnanců,“ dodává HR ředitelka Agromexu Hana Bachárová. Samotné složení stávajících firemních benefitů podle ní novela nezměnila, strop na nefinanční benefity se ale odrazí v těch plánovaných. „Budeme více volit benefity, které nebudou zaměstnance finančně zatěžovat,“ dodává. 

Machová ze společnosti Pluxee současně upozorňuje, že plnění benefitů je potřeba načítat průběžně na mzdovém listu a upozorňovat na něj zaměstnance například na výplatní pásce. „Danění má být průběžné a je tedy třeba si dát pozor, aby zaměstnavatel v prosinci nezjistil, že konkrétní zaměstnanec v červenci překročil limit, a tudíž měl zaměstnavatel v srpnu benefity dodanit,“ vysvětluje.