Z magnetu na zahraniční investice otloukánkem. Technologie budoucnosti Česku přetahují sousedé
Ze zemí Visegrádské čtyřky se Česku dařilo nejrychleji navyšovat objem přímých investic, které získávalo od zahraničních firem. Vyplývá to z dat Vídeňského institutu mezinárodních hospodářských studií za roky 2012 až 2022. Miliardy korun v tuzemsku průběžně investují například globální podniky jako Amazon, Honeywell, Onsemi či Volkswagen. Ekonomové však varují: technologie budoucnosti v současnosti směřují spíše do Polska či Maďarska. Napravit to má mimo jiné změna systému investičních pobídek.
Necelých deset tisíc eur na osobu. Takový objem prostředků doputoval z kapes zahraničních investorů do Česka v roce 2012. V následujících letech postupně rostl, a to především mezi lety 2016 až 2022, kdy se zastavil na osmnácti tisících eurech.
Více než osmdesátiprocentním růstem Česko předstihlo konkurenční státy v regionu. Polsku se dařilo objem navýšit o necelých sedmdesát procent na 6,7 tisíce eur, Maďarsku o čtvrtinu z osmi na deset tisíc eur, Slovensku o 28 procent na téměř deset tisíc eur.
„Vedoucí pozice Česka odráží jeho dlouhodobou atraktivitu pro zahraniční investory v regionu střední a východní Evropy. Jejím základem je kvalifikovaná pracovní síla, průmyslová tradice země, silné zakotvení v EU, kvalita vědeckovýzkumné a inovační infrastruktury a výhodná geografická poloha, která umožňuje snadný přístup k okolním trhům,“ uvádí generální ředitel CzechInvestu Jan Michal.
Z firem, které v Česku zasídlily a investují do vědy a výzkumu, jmenuje například výrobce polovodičů Onsemi, producenta mikroskopů Thermo Fischer nebo výrobce pohonných zařízení automobilů Vitesco.
Vídeňský institut při výpočtech zohledňuje základní kapitál firem, které do daných států expandovaly, zisk, který v nich reinvestovaly, a ostatní kapitál. Tedy například finanční prostředky, které investoři čerpají prostřednictvím úvěrů či dluhových cenných papírů od svých mateřských společností.
Těch zahraničních, ať už malých nebo velkých, v Česku podniká téměř sto tisíc. Klíčovou roli hrají hlavně ve výrobním průmyslu: zaměstnávají polovinu všech zaměstnanců a vytvářejí sedmdesát procent veškerého obratu. Peníze do Česka přitékají hlavně z Německa a směřují především do autoprůmyslu.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek však varuje, že vedle kvantity investic je důležité sledovat také jejich kvalitu, byť se obtížně měří. A v této kategorii Česko – obzvláště v posledních pár letech – „neexceluje“. „To se týká zejména strategicky důležitých odvětví, typicky technologií. Například elektromobilita: všechny tři zbylé státy V4 už mají továrny na baterie do elektrických vozů. Česko, byť je automobilovou velmocí, nemá žádnou,“ připomíná Marek.
Zbudování takzvané gigafactory za 120 miliard korun v Česku zvažoval koncern Volkswagen, vzhledem k ochlazujícímu trhu s elektromobily ale plán odložil na neurčito. Mezitím však továrny tohoto typu buduje v Německu, Španělsku, Norsku či Kanadě. Jím zamýšlený projekt také odhalil naprostou nepřipravenost Česka v lákání investorů – hotové průmyslové parky, které by jim nabídlo, nemá takřka žádné.
Vláda Petra Fialy (ODS) v současnosti jedná s dalším, zatím nejmenovaným investorem, který zvažuje výstavbu obdobné továrny na Karvinsku. Ani tento projekt však nemá Česko zdaleka “jistý”, investor – spekuluje se o Samsungu SDI – totiž zvažuje i výstavbu v jiných zemích regionu.
Například duo Polsko a Maďarsko už přilákalo největší světové producenty baterií, kteří na jeho území zbudovali desítky továren. Maďarsko navíc nedávno vyhrálo souboj s Německem a Francií o jednu z vůbec největších továren na baterie v Evropě. V Segedínu ji chystá velká čínská automobilka BYD. Jen za posledních pět let se vládě Viktora Orbána podařilo přilákat investice do elektromobility za odhadem dvacet miliard eur, uvedl oborový web Automotive News Europe.
„V oblasti čisté mobility, polovodičů či obnovitelných zdrojů energie se jedná o energeticky náročné provozy, pro něž jsou ceny energií významným faktorem při rozhodování o umístění investice,“ poukazuje na českou konkurenční nevýhodu Michal.
Česku se vyhýbají ale i další zajímavé investice, které mělo šanci získat. Složitá byrokracie a dlouhé rozhodovací procesy například odradily Microsoft od toho, aby v Praze postavil datové centrum. Investovat chtěl asi pět a půl miliardy.
Vlastní atraktivitu v očích investorů může Česko zvýšit například zavedením zrychlených odpisů nebo dalším snížením sazby daně z příjmu právnických osob. Podstatné zlepšení si Marek slibuje od již schválené novely zákona o investičních pobídkách.
Ta například rozšířila možnosti, jak podporovat ty investiční projekty, které mají významný přínos pro hospodářský a sociální rozvoj Česka. „Věříme, že celý proces bude jednodušší a rychlejší,“ říká Michal. Pomoci má i nově založená Státní rozvojová a investiční společnost, jenž začne fungovat od prvního května. Na starost bude mít přípravu průmyslových zón, které bude stát nabízet investorům. Aktuálně nemá takřka žádné.
O to komplikovanější bude v příštích letech navazovat na tempo, jakým Česko od roku 2012 až 2022 navyšovalo objem získávaných investic. Významné projekty získává nejen Maďarsko a Polsko, ale i tradiční velké evropské ekonomiky, které má Česko ambici dohánět alespoň v dlouhodobém horizontu.
Za nimi dál výrazně zaostává, vyplývá ze zprávy World Investment Report. Ta například uvádí, že Česko dosud celkově naakumulovalo přes dvě stě miliard dolarů zahraničních investic – tedy pětkrát méně než Německo nebo třináctkrát méně než Velká Británie.
Jen za rok 2022 do tuzemska přiteklo téměř deset miliard dolarů. V témže období získalo Německo miliard jedenáct, Francie 36. „Hlavními konkurenty v získávání investic jsou srovnatelné země Visegrádské čtyřky, nicméně i tak bychom se měli stále více koukat i na země na západ od našich hranic,“ říká Michal.