Veškerý pokles sazeb České národní banky by se měl uskutečnit letos
Inflace sice klesla na dvouprocentní cíl centrální banky, základní repo sazba ČNB však zůstává stále vysoko, na 5,75 procenta. Její snižování by tak mělo pokračovat, podle bankovní rady to ale bude nadále pouze pozvolným tempem. Na dalších třech zasedáních, včetně toho květnového, čekáme snížení vždy o půl procentního bodu, stejně jako tomu bylo v únoru a březnu. Na konci letošního roku by se repo sazba podle prognózy Komerční banky měla nacházet na 3,5 procenta. To by zároveň měla být konečná úroveň, kam sazby v současném cyklu měnové politiky klesnou.
Česká národní banka ve své únorové prognóze pro letošní první čtvrtletí očekávala celkovou meziroční inflaci v průměru na úrovni 2,9 procenta a jádrovou na 3,5 procenta. Ve skutečnosti byla tedy celková i jádrová inflace oproti prognóze ČNB nižší o 0,7 procentního bodu. To částečně vyvažoval lepší výkon ekonomiky a slabší koruna.
Mezičtvrtletní růst HDP loni v říjnu až prosinci dosáhl 0,4 procenta a v prvním letošním čtvrtletí zrychlil na 0,5 procenta. Centrální banka přitom očekávala nejprve mezičtvrtletní stagnaci HDP následovanou růstem o 0,2 procenta. Kurz koruny v prvním čtvrtletí činil v průměru 25,10 za euro oproti centrální bankou předpokládaným 24,70 korun za euro. Tuzemská měna tak byla vůči prognóze ČNB o 1,6 procenta slabší. Její oslabení a přetrvávající rychlý růst cen služeb jsou dva argumenty, které členové bankovní rady používají, když opodstatňují, proč preferují pouze pozvolné snižování úrokových sazeb.
Podle únorové prognózy ČNB měla repo sazba v prvním čtvrtletí klesnout na průměrných 5,5 procenta. Bankovní rada však už delší dobu upřednostňuje právě pozvolnější pokles, skutečná průměrná úroveň repo sazby tak byla nakonec o zhruba procentní bod výš. S ohledem na skutečnost, že celková inflace je už nyní na dvouprocentním cíli a jádrová inflace se nachází v tolerančním pásmu, je tedy pravděpodobné, že minimálně v první polovině letošního roku bude měnová politika přísnější, než by bylo třeba.
Pokles repo sazby podle analytiků Komerční banky na konci letošního roku skončí na 3,5 procenta. Bankovní rada v čele s guvernérem Michlem dlouhodobě uvádí, že chce úrokové sazby držet výš, než bylo v minulosti zvykem. A obdobný názor nyní zaznívá také z Evropské centrální banky nebo Fedu. Je tak možné, že se konečná úroveň zahraničních sazeb posune výš, což by ovšem mělo vliv také na vyšší sazby v tuzemsku.
Zatímco dosud ČNB úrokové sazby směřovala ke třem procentům, bankovní rada by podle vyjádření jejích členů preferovala spíš úroveň 3,5 až čtyři procenta. Zatím však není stále jasné, jestli se sazby na této úrovni zastaví kvůli vyšší rovnovážné sazbě, nebo jednoduše proto, že bankovní rada bude chtít po delší dobu zůstat v restriktivním módu měnové politiky kvůli předcházení proinflačních rizik, a rovnovážná sazba se tak nakonec nezmění.
Autor je ekonom Komerční banky